Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čím víc peněz, tím jsou lidé lakomější, ukázala nová česká studie

  12:52aktualizováno  12:52
Není jisté, jestli se ze zjištění profesora Jaroslava Flegra máme radovat, nebo smutnit. Nový výzkum proslulého českého evolučního biologa ukázal, že drtivá většina lidí se s druhým rozdělí o peníze, i když nemusí. Ovšem se vzrůstající částkou lakotnost lidí stoupá.

Čím víc peněz, tím jsou lidé lakomější, tvrdí studie evolučního biologa. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Špatnou zprávou je, že lidský smysl pro férové jednání se dá uplatit. A čím vyšší částka, tím člověk prodá svou hrdost a čest snadněji.

K tomuto závěru dospěl výzkum profesora pražské Přírodovědecké fakulty UK Jaroslava Flegra a tamní studentky čtvrtého ročníku Julie Novákové. Flegr chtěl zjistit, zda sklon lidí k dobročinnosti a nezištnému jednání závisí na tom, kolik peněz je v sázce. Tedy jestli vaše férovost neklesá, když "balík", který sobeckým chováním můžete získat, je dostatečně velký. Dřívější zahraniční studie totiž ukazovaly, že vztah mezi výší částky a sobectvím či naopak altruismem neexistuje.

Diktátor a ultimátum

Takzvané hry na diktátora a ultimátum jsou populární v oblasti experimentální ekonomie. Hru vymysleli v roce 1982 Werner Güth, Rolf Schmittberger a Bernd Schwarze. Hrají ji dva hráči, kteří na sebe ve většině případů nevidí, neznají se a jejich vzájemný kontakt zprostředkovává vedoucí celého experimentu. První hráč, který se běžně označuje jako nabízející (z anglického proposer, pozn. red.) má k dispozici určitou peněžní částku a tu má rozdělit mezi sebe a odpovídajícího (z anglického responder, pozn. red.). Pokud ten nabídku přijme, může si nabízející zbytek peněz ponechat. Pokud však odmítne, nedostane nikdo nic.

Vědci při prvních pokusech předpokládali, že nabízející bude logicky nabízet co nejnižší částku a odpovídající ji vždy přijme. Pokusy to však vyvrátily. Podle jejich výsledků jsou odpovídající za cenu vlastní ztráty ochotni potrestat neférově malou nabídku jejím odmítnutím.

Profesor Flegr nechal "vzorek" 524 studentů Karlovy univerzity hrát pro účely výzkumu ve dvojicích na počítači takzvané hry na diktátora a ultimátum. V těchto hrách je daná vždy určitá částka a navrhovatel se může - ale nemusí - s příjemcem o peníze rozdělit.

Otázku, zda je člověk spíše Homo economicus, který sleduje především svůj zisk, nebo Homo socialis, jenž myslí i na prospěch druhých, řešilo v minulosti už více zahraničních studií. Ty však tvrdily, že určité procento populace, které sklony k nezištnému jednání už má, je víceméně nezkorumpovatelné a spoluhráčům věnuje stejný podíl z libovolně vysoké částky.

Pražští výzkumníci však radikálně zvětšili rozdíly mezi částkami, které byly ve hře. "A ukázalo se, že když je suma dostatečně velká, jsme ochotni skousnout i nespravedlivé dělení," říká Jaroslav Flegr o výzkumu, který zveřejnil prestižní americký internetový časopis o vědě Plos One.

Nejdříve se hráči dělili o pouhých dvacet korun, postupně se ale částky navyšovaly vždy o řád až na konečných 200 tisíc. Vzhledem k rozpočtu fakulty se však pochopitelně hrálo o fiktivní sumy.

Jsme Homo narcisus, tvrdí biolog

A výsledek? Z dvacetikoruny "navrhovatelé" nabízeli druhému nezištně téměř třetinu. Stačilo ale, když se suma, která byla ve hře, vyšplhala nad dva tisíce korun, a "diktátoři" už se byli ochotni dělit méně spravedlivě. A spoluhráči nabídli menší podíl. Výzkum přitom ukázal, že ženy jsou mírně štědřejší než muži.

"Překvapivé je, že naši pokusní králíci vůbec druhým něco dali, i když nemuseli," glosuje výsledky evoluční biolog Flegr. I tento druh altruismu však podle něj vychází z jisté – a přirozené – zahleděnosti člověka do sebe sama. "Spíše než Homo economicus jsme Homo narcisus. I v situaci, kdy si většina z nás nepřipouští nad sebou nějakého boha, se nechceme připravit o iluze o sobě samých," podotýká vědec. "Když se ale podíváme na jisté politiky, vidíme, že někteří z nás dokázali v sobě úspěšně potlačit i tohle."

Výzkum versus realita

V skutečném životě se však lidé zřejmě chovají drsněji než v laboratorních podmínkách. Naznačuje to ojedinělý experiment, který tento měsíc zveřejnili vědci z americké univerzity Texas A&M.

Statistiky výzkumu

Kolik z částky nabídl "diktátor" druhému?

20 Kč - 28,3 %
200 Kč - 27,9 %
2 000 Kč - 24,7 %
20 000 Kč - 23,6 %
200 000 Kč - 23,3 %

Pozn.: Jedná se o průměrnou nabídku ze vzorku 524 respondentů

Výzkumníci oslovovali lidi, kteří stáli na autobusových zastávkách v blízkosti kasin v nevadském Las Vegas. Záměrně se vyhnuli opilcům či bezdomovcům a osloveným nabídli hráčské žetony směnitelné za hotovost v některém z kasin s tím, že je nestihli využít a musí pospíchat na letiště.

Výzkumník zároveň vybídl obdarovaného, ať se o žetony podělí s dalším člověkem, který rovněž stál na zastávce. Tím byl ovšem také "herec" čili spolupracovník výzkumného týmu. Na rozdíl od výzkumů založených na diktátorských hrách se nikdo z šedesáti lidí, kteří žetony přijali, se sousedem na zastávce nepodělil ani o jeden.

"Tento výzkum tak možná popřel stovky předchozích studií, které – na základě simulací pomocí diktátorských her – tvrdily, že se lidé v zásadě chovají altruisticky," připouští Flegr .

Přitom třeba i čísla z jeho výzkumu z určitého úhlu pohledu vyznívala vlastně optimisticky. Pouze necelá tři procenta účastníků pražské studie se ukázala jako absolutní sobci a druhému nenabídli vůbec nic. To znamená, že 97 procent hráčů se bylo ochotno dělit alespoň o něco.

Nezbývá než doufat, že alespoň část z nich by se tak zachovala, i kdyby jim někdo na opravdové autobusové zastávce nabídl peníze nebo žetony do kasina.

Autoři:


Témata: Jaroslav Flegr




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.