"Navštívili jsme pár akcí a překvapilo nás, kolik náctiletých to poslouchá. A právě ty chceme touto kampaní oslovit," vysvětluje marketingová specialistka ČVUT Alexandra Hroncová.
Zmíněná stránka, která láká i na stažení fiktivních písní Oriona, kterými se představují jednotlivé fakulty. "Podpořit to mi přišlo jako dobrá věc, věřim tomu. Myslim si, že na tu školu nechodí jen lidi v manšestrákách. Mladý se toho často bojí, často určitě zbytečně," říká zakládající člen seskupení Peneři strýčka Homeboye Michal Opletal alias Orion.
Škola ví, proč to dělá. Dospívají "slabé ročníky" a maturantů bude v příštích letech ubývat. Vysoké školy tak čekají náročné roky: ubude jim potenciálních studentů a tím pádem také peněz, které dostávají od státu. Univerzity se tak budou muset mnohem více snažit, aby maturanty přilákaly ke studiu. Už nyní to zkoušejí hip hopem, vlastním golfovým hřištěm či soutěžemi o ceny.
"V polovině devadesátých let se rodilo nejméně dětí v historii. Dno nastalo v roce 1999, kdy jich bylo asi jen 90 tisíc. To na školy v příštích letech tvrdě dopadne," vysvětluje Jitka Rychtaříková, vedoucí katedry demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlova.
Dříve přitom byla běžná porodnost kolem 130 tisíc dětí. Právě počet studentů ovlivňuje, kolik peněz získají školy od státu. Veřejné školy v Česku dostávají peníze na hlavu zapsaného studenta, navíc odlišně podle nákladů na studium.
"Nejlevnější" studenti jsou třeba právníci, ekonomové a humanitní obory – stát stojí 34 tisíc korun za rok. Na druhé straně třeba výtvarníci a další umělci mohou stát přijít až na 200 tisíc korun na hlavu.
Studentů ubývá, školy bojují
Populační propad, který demografové už nyní pozorují a který by měl gradovat v letech 2015 až 2019, tak mnoho škol přiměl uvažovat o nových a často hodně odvážných propagačních akcích.
Zatímco množství studentů se může propadnout až o třetinu, tak počet vysokých škol se za posledních pět let zvýšil o 11 a nyní je jich v Česku 73.
"Bude to mít velký dopad hlavně na školy, které nejsou masové. Systém financování totiž znevýhodňuje méně populární obory," upozorňuje Rychtaříková.
V sebepropagaci jsou nejaktivnější soukromé školy, které od státu na žáka nedostanou nic. Často přicházejí s různými výstřednostmi, kterými chtějí mládež ohromit. Standardem bývá bezdrátový internet či fitcentrum v budově školy. Pražský Bankovní institut, kde je roční školné asi 50 tisíc, například láká na golf.
Ten prezentuje jako jednu ze základních dovedností každého manažera. Hodiny realizuje na trenažéru v budově školy, ve výstavbě navíc má i vlastní golfové hřiště u školního kampusu.
"V roce 2012 bude propad uchazečů asi třicet procent. V současné době tak připravujeme opatření, která mají přinést pozitivní výsledky v konkurenčním boji," říká Jiří Rotschedl, vedoucí marketingového oddělení pražského Bankovního institutu vysoké školy.
U dalších soukromých škol jsou tradičním lákadlem soutěže u přijímacího řízení o prominutí školného či studijní zájezdy do zahraničí.
Veřejné školy jsou umírněnější a spíše sázejí na své jméno a prestiž.
"Vzhledem k výraznému postavení Vysoké školy ekonomické na trhu vzdělávacích služeb jsou hlavní aktivity organizovány na půdě školy, třeba Dny otevřených dveří jednotlivých fakult," popisuje prorektorka pro zahraniční vztahy a PR profesorka Hana Machková.
Výjimkou mezi veřejnými vysokými školami je České vysoké učení technické v Praze. Po své loňské kampani Sedm statečných nyní přichází s projektem v rytmu hip hopu. Mladé má na školu nalákat český raper Orion, který kampani propůjčil svůj obličej.
