Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za prací by studenti jeli i do ciziny. Plat tolik neřeší, zjistil výzkum

  11:12aktualizováno  11:12
Necelá polovina českých studentů by byla ochotna přestěhovat se za zajímavou pracovní nabídkou natrvalo do zahraničí. Alespoň po nějaký čas by rád pracoval v cizině téměř každý, vyplývá z výzkumu Studentský barometr poradenské společnosti PwC. Při volbě práce mladé Čechy nejvíce zajímá možnost dalšího rozvoje. Výše nástupního platu není rozhodující.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Michal Klíma, MAFRA

Dvě třetiny studentů by chtěly strávit více než rok na praxi v zahraničí, vyplývá z výzkumu. Celkem 43 procent studentů by bylo dokonce ochotno se odstěhovat do ciziny natrvalo v případě zajímavé pracovní nabídky.

Alespoň nějakou práci v cizině by si chtělo vyzkoušet více než devadesát procent českých studentů. Zhruba čtvrtině by stačilo několik měsíců, další čtvrtina by chtěla vyjet na jeden či dva roky.

„Zahraniční zkušenost je neocenitelná. Člověka obohatí a dá mu nadhled. Zahraniční pobyt či stáž však už není v životopise uchazečů ničím výjimečným. O to více pak oceňujeme ty, kteří si dokázali v cizině najít zajímavé uplatnění ve svém oboru či studovali na prestižní univerzitě,“ říká jeden z autorů výzkumu Václav Prýmek.

Nástupní plat při volbě zaměstnání není zásadní

Studentský barometr

Průzkum Studentský barometr zrealizovala poradenská společnost PwC.

Zúčastnilo se ho přes 800 studentů a čerstvých absolventů převážně ekonomický vysokých škol. Více než polovina byla z pražských univerzit a vysokých škol a přes čtvrtinu respondentů tvořili brněnští studenti.

Mezi nejdůležitější kritéria při volbě zaměstnání patří dlouhodobě náplň práce. Již tři roky po sobě se ve výzkumu umisťuje na druhém místě preferencí studentů, hned za odvětvím jejich budoucího zaměstnavatele. Například výše nástupního platu se umístila až na osmém místě.

V aktuálním výzkumu se studenti u svých budoucích zaměstnavatelů nejvíce zajímají o možnost dalšího vzdělávání a osobního rozvoje. Až poté se ptají na konkrétní náplň práce a platové podmínky.

„Z hlediska priorit, které ve finále rozhodnou o volbě zaměstnavatele, je náplň práce na druhém místě a výše nástupního platu dokonce až na osmém. Klíčová je stabilita odvětví, do něhož nastupují. Navzdory jejich ochotě cestovat stále více než polovina dotázaných zmínila jako důležité kritérium při volbě zaměstnání místo výkonu práce,“ dodává Prýmek.

Celý život v jednom zaměstnání chce zůstat jen zlomek mladých

Ideálně celý život by chtělo u svého prvního zaměstnavatele strávit jen 13 procent studentů. Dalších deset procent studentů by rádo zůstalo u prvního zaměstnavatele deset či více let. Nejčastěji však plánují zůstat v prvním zaměstnání pět let (28 procent) nebo tři roky (20 procent). Naopak po roce chce od svého prvního zaměstnavatele odejít pouhé jedno procento studentů.

Veletrhy práce

Navzdory digitalizaci celého studentského života 70 procent studentů alespoň jednou navštívilo některý z veletrhů práce. Více než třetině studentů však stačila účast pouze na jednom, naopak třetina se účastní pokaždé, když se u nich na škole koná.

Studenti mají oproti minulosti mnohem jasnější představu o firmě, ve které chtějí pracovat. Proto častěji hledají práci na webech konkrétních společností (78 procent) než na pracovních serverech (76 procent). Důležitým zdrojem informací o studentských brigádách je reference spolužáků a kamarádů (46 procent). Takové doporučení dokonce předčilo i veletrhy práce (44 procent).

„Studenti vnímají již první kontakty se svým potenciálním zaměstnavatelem poměrně vážně a snaží se k nim přistupovat profesionálně. To je pravděpodobně důvod, proč je více lákají odborná setkání, stáže či dny otevřených dveří než sportovní či zábavné akce. Přitom platí, že čím autentičtější a bližší kontakt, který jim umožní poznat firmu, tím lépe,“ říká Prýmek.



Témata: Životopis




Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.