Školné může mít i motivační efekt a zaplnit posluchárny, míní studentka. Ilustrační foto

Školné může mít i motivační efekt a zaplnit posluchárny, míní studentka. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Studentka VŠ: Školné je spravedlivé

  • 732
Jsem studentkou vysoké školy, a tak bych logicky mohla být proti zavedení školného, protože do vlastní kapsy má každý hluboko. Opak je ale pravda. Jsem pro školné, a to z několika důvodů.

Předně by se školným zvýšila kvalita vysokých škol. Školy by měly více peněz na nákup drahého vybavení (to se týká spíše technických a medicínských škol), také by mohly finančně zatraktivnit pedagogickou profesi.

Vědecké špičky by neodcházely do soukromého sektoru a studenti by se více zajímali o kvalitu výuky. Kdo platí z vlastního, požaduje za své peníze určitý standard.

Na školách by ubylo nekvalitních pedagogů, náplň a nabídka předmětů by se musely přizpůsobit požadavkům ze strany studentů a výuka by byla více orientována na praxi. Kdo si platí za vysokou školu, očekává, že ho připraví na profesní život a nezahltí nepodstatnými zbytečnostmi.

Pozitivním faktorem školného je, že studenti si studia více váží. Pak by se nestávalo, že by auly při přednáškách zely prázdnotou, jak tomu teď bohužel někdy je. Všichni mají přece "užitečnější" věci na práci, než je studium.

Je však pravda, že úroveň přednášek je občas mizivá. Je to začarovaný kruh: bezplatné školství rovná se malý zájem ze strany pedagogů i studentů. Při zavedení školného by samozřejmě také byly pozitivně zohledněny dobré studijní výsledky, byl by zaveden propracovanější systém prospěchových stipendií, než jaký funguje nyní. Ubylo by lidí, kteří vysokou školu studují stylem "na trojku to nějak dám".

Existuje i mnoho argumentů proti školnému. Tím nejhlavnějším je ten, že školné by znemožnilo studium sociálně slabým studentům. Ovšem statistická čísla ze zemí, ve kterých je školné zavedeno, ukazují, že počet vysokoškoláků z nižších sociálních vrstev je tam stejný, někdy i vyšší než v zemích bez školného.

Dnes chybí motivace
Navíc představa, že vysoké školství je nyní bezplatné, je naivní. Průměrné výdaje vysokoškoláka se měsíčně pohybují kolem 5000 korun (náklady na ubytování, stravu, učebnice...).

Sociálně slabí lidé mají ztíženou cestu ke studiu již nyní. Pro koho je však vzdělání prioritou, ten peníze najde. Vždyť vzdělání je nejlepší investice do budoucnosti! Kdyby bylo zavedeno školné, musely by samozřejmě být zákonem ošetřeny i možnosti bezúročných půjček se splatností až několik let po ukončení studia.

Takže chudí studenti by měli více možností, jak získat peníze na studium, než jen od rodičů, případně z brigád, jak je tomu nyní. Samozřejmostí by byla stipendia, ať už prospěchová, vědecká, za sportovní reprezentaci školy... Každá snaha, aktivita a talent by měly být řádně oceněny – více, než je tomu teď. Nynější systém stipendií není dostatečně motivující, takže studenti nemají chuť příliš se věnovat studiu a radši si přivydělávají příležitostnými pracemi.

Školné je mnohem spravedlivější i k lidem bez vysokoškolského vzdělání. Tito lidé nyní musí ze svých daní sponzorovat vysokoškolskou výuku lidem, kteří pak díky ní budou vydělávat mnohonásobně více než oni.
Proč by měli lidé s nižším vzděláním sponzorovat něčí budoucnost? Ať každý platí za ty služby, které využívá. Tento systém se osvědčuje jak ve školství, tak ve zdravotnictví či sociální politice. Plošné sponzorování z daní je mnohem méně efektivní a vytváří iluzi bezplatnosti.

Školné má ještě tu výhodu, že lidé si pak zodpovědněji volí obor, který chtějí studovat. Musí více brát v potaz, zda se oborem uživí, či ne. Je krásné mít národ plný kunsthistoriků, ale bohužel se nás pak většina nenají (nic proti kunsthistorikům). Nyní máme přeplněné humanitní obory a technické školy zejí prázdnotou. Studenti, kteří by za školu museli platit, by si mnohem rozvážněji rozmysleli, na co mají talent, co je uživí, a nešli by studovat tu nejlehčí školu, "jen aby měli titul".

Po rozsáhlé úvaze jsem tedy došla k závěru, že školné ano. Otázkou zůstává, v jaké výši a formě. Výši školného by si asi měly určit samy vysoké školy. Jistě by se mělo prodiskutovat, zda by se odvíjela od finanční náročnosti studovaného oboru, či by měla být na všech školách a oborech stejně vysoká.

Rozdílné mohou být i formy školného. Jedna z možností je, že by se platilo hned při studiu, další variantou je, že by se platil jakýsi ˇ"absolventský poplatek". Tato varianta funguje například v Austrálii. Tam navíc platí pouze ti absolventi, kteří dosahují průměrného a nadprůměrného platu v rámci své profese. Takže vysoké školy se ve svém vlastním zájmu snaží, aby studenti co nejlépe uspěli na trhu práce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video