Ekonomické potíže starších studentů mohou podle garanta šetření Jakuba Fischera souviset s tím, že v tomto věku přicházejí o některé studentské výhody a někdy musejí také platit poplatky za prodlužování studia.
Méně se s existenčními potížemi potýkají potomci rodičů s vyšším vzděláním a lepším sociálním zázemím. Nejvíce se s ekonomickými problémy potýkají studenti uměleckých a nejméně studenti ekonomických oborů.
Drahý špás. Kvůli prodloužení školy končí desítky studentů v exekuci |
Studenti veřejných vysokých škol průměrně potřebují na studium a živobytí 8 622 korun měsíčně. U studentů soukromých VŠ je to více než 18 tisíc korun. Většina rozdílu připadá na vyšší náklady na studium dané platbou školného v řádech desítek tisíc korun za akademický rok. Náklady na studium studenti soukromých VŠ vyčíslili průměrně na 7 466 korun měsíčně, zatímco u veřejných VŠ to bylo jen 425 korun.
Hlavní garant šetření Jakub Fischer upozornil, že tyto údaje je třeba brát s rezervou. Studenti totiž odhadovali své výdaje zpětně. „Jsou to odhady výdajů, které jsou poměrně hrubé. Odpovědi respondentů mohou být vychýlené,“ řekl.
Nejvíce peněz mají budoucí právníci, nejméně medici
Průměrně mají studenti prezenčního studia k dispozici 9 113 korun, medián byl 7 900 korun. Peníze získávají hlavně od rodičů a partnerů nebo ze zaměstnání, stipendia a další veřejné zdroje hrají minimální roli. Nejvíce peněz k dispozici mívají studenti právnických oborů, kteří hospodaří 10 640 korunami měsíčně. Nejhůře jsou na tom studenti zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů, kteří mají průměrně na měsíc méně než 7 500 korun.
Je to dané také tím, že si vzhledem k nejvyšší časové náročnosti studia nejméně často pravidelně přivydělávají. Pravidelně pracuje necelá čtvrtina studentů těchto oborů. V případě studentů právnických oborů má pravidelnou práci více než polovina lidí, v ekonomických oborů je to takřka polovina.
U prezenčních studentů mají asi dvě pětiny pravidelnou práci a dalších 27,4 procenta příležitostné brigády. V studentů v kombinované formě pracuje téměř 90 procent lidí. Je to dané povahou této formy studia, kterou využívají hlavně zaměstnaní lidé.
Studenti pracují kvůli živobytí i pro získání pracovních zkušeností. Liší se to podle vzdělání rodičů. Šestina studentů uvedla, že bez práce by si studium nemohla dovolit. Častější je to u potomků rodičů s maximálně středním vzděláním bez maturity.
Studenti, kteří neměli pravidelnou práci, si vydělávali alespoň o prázdninách. O posledních letních prázdninách pracovaly tři čtvrtiny z této skupiny studentů.
