Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Studenti volají po nové, moderní knihovně

  11:07aktualizováno  11:07
Praha - Čím dříve bude mít Praha novou knihovnu, tím lépe. I tak by šlo formulovat výzvu, která stojí jak před hlavním městem, tak před univerzitními odborníky. Většina českých vysokoškolských knihoven totiž v současné době funguje především jako půjčovna skript a knih. Univerzity v západní Evropě či Americe však poskytují vysokoškolákům zázemí v podobě studoven, pracoven pro jednotlivce i týmy, stejně jako společenských prostor pro vzájemné setkávání.

Co překáží studentům v knihovnách?

-Málo výtisků knih
-Dlouhá čekací doba na některé nedostatkové tituly
-Některé knihy si nelze půjčit domů
-Nevýhodná otvírací doba některých knihoven
-Dostupnost některých knih  pouze v elektronické podobě
-Chyby v údajích ve výpujčním systému
-Byrokratický přístup personálu některých knihoven
-Neaktuálnost některých knižních fondů

"V Americe, Anglii či Skandinávii je univerzitní knihovna jádrem školy, knihovník tam bývá členem profesorského sboru a podílí se na přípravě studijních programů," říká ředitel Státní technické knihovny Martin Svoboda. "I tady se musí knihovny stát zdrojem informací a místem, kde se dá studovat, setkávat s kamarády a s holkami, diskutovat, pracovat," dodává Svoboda.

V současné době narážejí studenti v Praze na mnoho komplikací, které jim znemožňují využívat beze zbytku i ty možnosti, které vysokoškolské knohovny nabízejí už dnes. "Chodím do knihovny na stavební fakultě. Tam postrádám knížky ve více výtiscích, na počet studentů je jich skutečně málo. Otevírací doba je nevýhodná, protože vyučování máme často až do čtvrt na osm, zatímco studovna zavírá brzy odpoledne. Proto musím chodit i do Klementina, kde se klidně učím i do deseti hodin večer," říká Filip Fričner, který studuje druhý ročník stavební fakulty.

Gustav Malý ze čtvrtého ročníku Vysoké školy chemicko-technologické oceňuje, že ve Státní technické knihovně v Klementinu je k dispozici dostatek zahraničních odborných časopisů. "Ale v počítačovém výpůjčním systému je mnoho chyb v údajích o knihách a zaměstnanci knihovny se chovají ještě socialisticky - o každý okopírovaný papír se tu musí žádat," podotkl Malý.

O problémech s financováním výstavby knihovny čtěte ZDE

Nová vize univerzitní knihovny 

souvisí i s měnícími se požadavky na vzdělání. Podle Martina Svobody umožní studentům prohlubovat ty schopnosti, které jim současný způsob studia dostatečně rozvíjet neumožňuje. "Absolvent školy musí být vycvičen k tomu, aby používal mozek, aby se dokázal orientovat v každé nové situaci, nastudovat literaturu, vymyslet a obhájit nápad a ve finále za něj dostat zaplaceno. V naší nové knihovně jim v každém případě nabídneme servis, běžný na západních univerzitách. Například místnosti pro šest či osm lidí, kde může parta studentů pracovat na projektu. Budou tam individuální studovny, kde si může student nechávat své věci, knihy, poznámky či počítač. Takovou místnost si bude moci pronajmout třeba i kdokoli, kdo se připravuje na doktorát," popisuje Svoboda.

S realizací nové podoby knihovny souvisí i stále intenzivnější využívání elektronických médií a postupné převádění knih, skript a dokumentů do digitální podoby. Neznamená to však, že knihy a dokumenty v papírové podobě vymizí. Digitalizace je drahá a studenti dokumenty na papíře v mnoha případech stále preferují.

"Ve Státní vědecké knihovně v Klementinu se už dnes dá sehnat dostatek literatury, ale bylo by lepší, kdybych si ji mohl půjčit do ruky a prohlédnout si učebnice fyzicky. Jenže tady se všechno vybírá pomocí internetu," shrnuje své zkušenosti student Vyšší odborné školy elektrotechnické Petr Holub.

Možnosti, které poskytuje internet, naopak vyhovují Petru Krčmaříkovi z Elektrotechnické fakulty ČVUT. "Studuji ve Státní technické knihovně i v naší fakultní knihovně v Dejvicích. Na obou místech mi vyhovuje, že si mohu skripta objednat přes internet. Hned poznám, jestli tu žádané knihy vůbec jsou. S nejnovějšími knihami jsou problém všude, je mi jasné, že když chci zahraniční knihu za tři tisíce, tak ji nebudou mít ve dvaceti kusech a nebudou je půjčovat domů. Chybí však knihy o nejnovějších trendech například v informatice," říká Krčmařík.

Podle Martina Svobody stojí mnoho peněz digitalizace dokumentů i jejich udržování v elektronické podobě. "Chemici, matematici či architekti běžně využívají padesát let starou literaturu. Digitalizovat všechny tyhle letité dokumenty, aniž by existovala pravděpodobnost, že je bude někdo používat příliš často, by stálo zbytečně velké peníze. Zejména v technice a přírodních vědách však bude v elektronické podobě k dispozici všechno, co je aktuální. I materiály, které budou uloženy pouze na papíře, se na požádání mohou digitalizovat a doručit zájemci v elektronické podobě."

Digitalizace knihovnických fondů navíc přináší nebezpečí, že v knihovnách převáží produkce pouze některých renomovaných vědeckých vydavatelství, které se snaží ovládnout trh a vytlačit z něj slabší konkurenci, která nebude moci pohotově nabídnout elektronickou podobu svých publikací. Jediným zákazníkem specializovaných nakladatelství jsou totiž v mnoha případech právě univerzitní a vědecké knihovny. Podle Svobody by však mohl takový trend na půdě knihoven potlačit hlavní smysl publikování, kterým je vědecká komunikace.

"Přednosti textu v digitální podobě jsou zjevné zejména z hlediska jejich možného dalšího zkoumání či jiného zpracování. Papír je však stále trvanlivým a levným mediem pro uchovávání dokumentů. Je také snadněji přenosný a dá se z něj studovat v tramvaji i v posteli s nulovou energetickou náročností," shrnuje Martin Svoboda argumenty z diskuse o tom, jaká média budou v knihovnách budoucnosti převažovat.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.