Když si Tomáš Valíček se spolužáky z Obchodní akademie pro tělesně postižené v Janských Lázních chtěli založit školní fiktivní firmu CoffeePro, postupovali stejně jako podnikatelé v reálném životě. Jen vyplněné formuláře neposílali do opravdových úřadů, ale do Centra fiktivních firem, které funguje při Národním ústavu pro vzdělávání.
"Řídí se platnými právními předpisy a používají stejné formuláře. Zapisují se do obchodního a živnostenského rejstříku, registrují na finančním úřadu, platí daně, sociální a zdravotní pojištění. Komunikují s námi hlavně přes e-mail," uvádí vedoucí centra Lukáš Hula. Každá firma si založí vlastní web a její členové rozdělí kompetence. Poté obchodují s ostatními fiktivními společnostmi.
Hula připomíná, že živnostenský zákon je poměrně složitý a téměř všechny firmy při papírování zpočátku chybují. "Jde ale o to, aby se to učili," říká.
"Kávová" společnost CoffeePro se podle něj vypracovala na jednu z nejlepších fiktivních firem za poslední roky. V létě její členové dostudovali střední školu a několik z nich se rozhodlo zkusit podnikat naostro. "Firma už požádala o zápis do obchodního rejstříku. Chceme prodávat několik vlastních druhů kávy a kávové příslušenství jako kávovary nebo hrníčky. Máme už domluvenou pražírnu," líčí plány Valíček.
V loňském školním roce studenti založili 350 fiktivních firem
Výuka fiktivního podnikání slouží především k tomu, aby studenti byli lépe zaměstnatelní, soběstační a schopní spolupracovat. "Je to naprosto specifický předmět. Ve všech ostatních žáci čerpají informace od vyučujícího, tady vše musí být jejich samostatná činnost," říká Oldřich Vágner, který v Janských Lázních učí fiktivní firmy sedm let.
Tento předmět bývá povinný a nejčastěji trvá jeden rok. Středoškoláci jej absolvují většinou v závěru studia, kdy už mají potřebné teoretické znalosti. Podle kantorů studenty cvičné podnikání vesměs baví a na svých projektech někdy pracují i ve volném čase. "Učitelé bývají překvapení, že žák, který je v normální výuce průměrný nebo špatný, má kolikrát vynikající organizační schopnost," tvrdí Hula.
V loňském školním roce studenti z přibližně stovky škol založili zhruba 350 firem. Například firmu Bořek Bouratel, zaměřenou na demolice a výkopové práce, cestovní kancelář Pohoda Jahoda, výrobnu cukrovinek Koblih či společnost Sklivec, která se zabývala prodejem brýlí a kontaktních čoček.
"U hotelových či dopravních škol předmět činnosti většinou souvisí s jejich zaměřením. Vzniká hodně cestovek, řada firem nabízí sportovní zboží, výpočetní techniku, telefony či auta. Pokud je to čistě dívčí kolektiv, často zakládá například kosmetické salony," zmiňuje Hula.
Každý rok navíc žáci porovnávají své podnikatelské úspěchy na mezinárodním veletrhu fiktivních firem, který pořádá pražská Obchodní akademie Heroldovy sady. "Veletrh organizuje naše fiktivní firma Antre. Žáci jednají se skutečnými sponzory, v dopisech žádají o záštitu ministerstvo školství, prezidenta nebo americkou ambasádu, zajišťují i rozmístění stánků nebo kulturní program," popisuje zástupkyně ředitele školy Romana Borovičková.
Zakládání fiktivních firem probíhá na českých školách od roku 1992. Zpočátku především na obchodních akademiích, v současnosti i na dalších typech středních odborných škol. Výuku deset let zastřešovala Vysoká škola ekonomická v Praze, poté zmíněný Národní ústav pro vzdělávání.
