Respondenti odpovídali prostřednictvím dotazníku, který byl uveřejněný na webových stránkách Transparency International (TIC).
Průzkum, na němž se podílela i společnost Scio, zjišťoval, jakou mají studenti u přijímacích zkoušek na veřejných vysokých školách zkušenost s objektivností, jestli vědí, jaká mají práva a povinnosti, a zda se setkali s nesrovnalostmi a případy korupce.
Ke zkušenosti s korupcí u přijímaček se přihlásilo 17 procent respondentů, drtivá většina z nich však uváděla pouze nepřímé zkušenosti a podezření. Zmiňovali se především o situacích, kdy byl uchazeč požádán o úplatek, nebo o protežování díky známostem.
Mezi dalšími formami korupce jmenovali sponzorské dary škole za přijetí studenta, zvýhodňování veřejně známých osob či jejich potomků, přístup některých uchazečů k výsledkům testů před samotnou zkouškou, nerovný přístup při ústní zkoušce či prodávání volných míst po nezapsaných studentech.
"Naším cílem bylo otevřít téma korupce u přijímacích zkoušek. Chtěli jsme zjistit, jak to vnímají a jaké zkušenosti s tím studenti mají a jestli opravdu existují důkazy k tomu, co se o korupci na vysokých školách traduje," řekla iDNES.cz Eliška Císařová z Transparency International.
K žádným skandálním odhalením ale nedošlo. "Průzkum dopadl dobře, protože vnímání korupce u přijímaček není tak kritické a přímých obvinění se v dotaznících objevilo jen několik," uvedla Císařová.
Studenti neznají svá práva a povinnosti
Z průzkumu dále vyplynulo, že právní povědomí uchazečů o vysokoškolské studium je velmi nízké. Řada z nich totiž nezná svá práva a povinnosti ve vztahu k fakultě, na kterou se hlásí. Uchazeči také často nevědí, co všechno může ovlivnit rozhodnutí o jejich přijetí či nepřijetí ke studiu.
Právní rámec přijímacího řízení tvoří především zákon o vysokých školách a vyhláška ministerstva školství o postupu a podmínkách při zveřejnění průběhu přijímacího řízení. Ta ukládá školám konkrétní povinnosti - například předem zveřejnit přijímací testy z loňských let včetně správných odpovědí nebo umožnit uchazečům zpětně porovnat jejich testy se zadáním.
Přitom například více než čtvrtina respondentů uvedla, že k testům z loňských let přístup neměla, což však nemuselo být způsobeno postupem fakulty, ale nevědomostí uchazeče. Podle TIC by se měly vysoké školy snažit informovanost studentů v tomto ohledu zlepšit.
Více než tři čtvrtiny respondentů (77 %) v průzkumu popřely, že by při přijímacích zkouškách docházelo k opisování či k používání taháků či mobilních telefonů, naopak 11 procent uchazečů se s nějakou formou podvádění u přijímaček setkalo.
"Překvapilo nás, kolik studentů dotazník vyplnilo. Výhodou určitě bylo, že šlo o elektronický dotazník, studenty jsme také strategicky oslovili v době přijímacích zkoušek," okomentovala průzkum Císařová.
Upozornila ale, že průzkum má i své limity. "Například nevíme nic o studentech, kteří dotazník vyplnili," uvedla.
Výsledky průzkumu* Téměř třetina uchazečů o studium na VŠ (28 %) neměla přístup k testům z loňských let. To mohlo být způsobeno jak jednáním fakulty, tak i neinformovaností uchazeče. * Více než čtvrtina uchazečů (18 %) neměla možnost seznámit se s vyhodnocením výsledků zkoušek nebo o této možnosti nevěděla. * Více než polovina studentů (54 %) zpochybnila obsah přijímacích zkoušek. Zkoušky podle nich neodpovídají schopnostem a dovednostem podstatným pro přijetí na VŠ. * 11 procent respondentů se setkalo s porušením podmínek přijímacího řízení. Nejčastěji se zmiňovali o opisování, domlouvání se na výsledcích, opouštění místnosti během zkoušky, nedovoleném používání mobilů a nedostatečném dozoru během přijímaček. |
