Příkladem takzvaných „digitálních nomádů“ je i Markéta Henzlová, jejíž příběh přibližuje úterní MF DNES | foto: Petr Topič, MAFRA

Studentům vadí „česká povaha“, chtějí žít a pracovat v zahraničí

  • 1008
Je v tom trochu překvapivý rozpor. Vysokoškoláci v Česku oceňují pocit bezpečí, bezplatné zdravotnictví a školství, přesto až tři čtvrtiny z nich láká život v zahraničí. Na jedné straně si 84 procent studentů myslí, že je Česko dobrou zemí pro život, přitom by tu dlouhodobě chtěla žít sotva čtvrtina.

Ukázal to průzkum mezi 1 019 vysokoškoláky z celého Česka, který provedl největší časopis pro české vysokoškoláky Studenta.

Co láká české studenty

  • 77 % vysokoškoláků touží dlouhodobě žít a pracovat jinde než v České republice
  • 57 % studentů si myslí, že v zahraničí jsou lepší pracovní uplatnění i životní podmínky
  • 70 % posluchačů vysokých škol vyjíždí dvakrát až pětkrát ročně do zahraničí
  • 60 % studentů vysokých škol láká životní styl nazývaný „počítačové nomádství“

Do ciziny táhne mladé lidi vyhlídka na vyšší životní standard a lepší pracovní příležitosti. Že tam právě tohle najdou, se domnívá více než polovina studentů vysokých škol. Od pobytu v zahraničí si slibují i větší rozhled, dokonalé zvládnutí cizího jazyka a pozitivnější mentalitu lidí.

„Právě to, co studenti označují za typickou českou povahu, je pro ně jedním ze silných argumentů, proč odejít. Vadí jim závistivost, nepřejícnost a krátkozrakost typického Čecha. Také politika a politici vůbec, málo kariérních příležitostí a nízké platy,“ popisuje šéfredaktorka Studenty Markéta Paráčková.

Zároveň připomíná, že data byla sebrána před referendem o takzvaném brexitu a před teroristickými útoky v Nice.

Láká Evropa, po ní Austrálie

Studenty lákají nejčastěji evropské země (38 procent z těch, kteří chtějí odejít), konkrétně Velká Británie, Německo, Rakousko a Skandinávie. Naopak by se nevydali do Polska, na Slovensko či do Běloruska. Na žebříčku přitažlivosti následuje Austrálie a Nový Zéland (14 %), poté USA (8 %) a Kanada (7 %). Nejmenší zájem je o Střední a Jižní Ameriku či Afriku.

Průzkum ukázal i to, že jsou mladí lidé poměrně zcestovalí. Téměř 70 procent z nich vyjíždí do zahraničí dvakrát až pětkrát ročně. „Nelze proto říct, že by měli mladí lidé o životě v cizí zemi nereálné představy,“ podotýká Paráčková.

V poslední době roste i popularita fenoménu digitálního nomádství. Vyznavači tohoto životního stylu nejsou svázáni s místem ani pracovní dobou. Jsou sami sobě nadřízenými a často cestují po různých zemích světa.

Ti zkušení, kteří už takto žijí, si pochvalují, že získávají pohled na svět z jiné perspektivy. Že dělají, co je skutečně baví, a proto jsou schopni neustále překonávat překážky.

Vydělává s batohem na zádech

„Čas je pro nás důležitější než samotné peníze. Snažíme se žít přítomným okamžikem, neodkládat a dělat to, co nás činí šťastnými,“ vysvětluje například sedmadvacetiletý Martin Rosulek, vystudovaný právník, který žije jako digitální nomád už léta.

Procestoval řadu evropských zemí, strávil téměř rok v Austrálii, dva měsíce cestoval po Asii, rok pobýval v Kanadě a pět měsíců v Latinské Americe. „Cestuji backpacking stylem (s batohem na zádech, pozn. red). Pracuji jako OSVČ na on-line projektech,“ sděluje na svém webu a radí, jak na to.

„Aktuálně jsem v České republice. Začátkem roku jsem strávil dva měsíce v Maroku, poté cesty do Lotyšska a Polska a v září odlétám do Thajska a Indonésie, kde zůstanu do konce roku,“ řekl MF DNES. O digitálním nomádství píše knihu.

Životní styl podobný tomu Rosulkovu láká podle průzkumu Studenty 60 procent vysokoškoláků.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video