Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Studentům vadí „česká povaha“, chtějí žít a pracovat v zahraničí

  17:16aktualizováno  17:16
Je v tom trochu překvapivý rozpor. Vysokoškoláci v Česku oceňují pocit bezpečí, bezplatné zdravotnictví a školství, přesto až tři čtvrtiny z nich láká život v zahraničí. Na jedné straně si 84 procent studentů myslí, že je Česko dobrou zemí pro život, přitom by tu dlouhodobě chtěla žít sotva čtvrtina.

Příkladem takzvaných „digitálních nomádů“ je i Markéta Henzlová, jejíž příběh přibližuje úterní MF DNES | foto:  Petr Topič, MAFRA

Ukázal to průzkum mezi 1 019 vysokoškoláky z celého Česka, který provedl největší časopis pro české vysokoškoláky Studenta.

Co láká české studenty

  • 77 % vysokoškoláků touží dlouhodobě žít a pracovat jinde než v České republice
  • 57 % studentů si myslí, že v zahraničí jsou lepší pracovní uplatnění i životní podmínky
  • 70 % posluchačů vysokých škol vyjíždí dvakrát až pětkrát ročně do zahraničí
  • 60 % studentů vysokých škol láká životní styl nazývaný „počítačové nomádství“

Do ciziny táhne mladé lidi vyhlídka na vyšší životní standard a lepší pracovní příležitosti. Že tam právě tohle najdou, se domnívá více než polovina studentů vysokých škol. Od pobytu v zahraničí si slibují i větší rozhled, dokonalé zvládnutí cizího jazyka a pozitivnější mentalitu lidí.

„Právě to, co studenti označují za typickou českou povahu, je pro ně jedním ze silných argumentů, proč odejít. Vadí jim závistivost, nepřejícnost a krátkozrakost typického Čecha. Také politika a politici vůbec, málo kariérních příležitostí a nízké platy,“ popisuje šéfredaktorka Studenty Markéta Paráčková.

Zároveň připomíná, že data byla sebrána před referendem o takzvaném brexitu a před teroristickými útoky v Nice.

Láká Evropa, po ní Austrálie

Studenty lákají nejčastěji evropské země (38 procent z těch, kteří chtějí odejít), konkrétně Velká Británie, Německo, Rakousko a Skandinávie. Naopak by se nevydali do Polska, na Slovensko či do Běloruska. Na žebříčku přitažlivosti následuje Austrálie a Nový Zéland (14 %), poté USA (8 %) a Kanada (7 %). Nejmenší zájem je o Střední a Jižní Ameriku či Afriku.

Průzkum ukázal i to, že jsou mladí lidé poměrně zcestovalí. Téměř 70 procent z nich vyjíždí do zahraničí dvakrát až pětkrát ročně. „Nelze proto říct, že by měli mladí lidé o životě v cizí zemi nereálné představy,“ podotýká Paráčková.

V poslední době roste i popularita fenoménu digitálního nomádství. Vyznavači tohoto životního stylu nejsou svázáni s místem ani pracovní dobou. Jsou sami sobě nadřízenými a často cestují po různých zemích světa.

Ti zkušení, kteří už takto žijí, si pochvalují, že získávají pohled na svět z jiné perspektivy. Že dělají, co je skutečně baví, a proto jsou schopni neustále překonávat překážky.

Vydělává s batohem na zádech

„Čas je pro nás důležitější než samotné peníze. Snažíme se žít přítomným okamžikem, neodkládat a dělat to, co nás činí šťastnými,“ vysvětluje například sedmadvacetiletý Martin Rosulek, vystudovaný právník, který žije jako digitální nomád už léta.

Procestoval řadu evropských zemí, strávil téměř rok v Austrálii, dva měsíce cestoval po Asii, rok pobýval v Kanadě a pět měsíců v Latinské Americe. „Cestuji backpacking stylem (s batohem na zádech, pozn. red). Pracuji jako OSVČ na on-line projektech,“ sděluje na svém webu a radí, jak na to.

„Aktuálně jsem v České republice. Začátkem roku jsem strávil dva měsíce v Maroku, poté cesty do Lotyšska a Polska a v září odlétám do Thajska a Indonésie, kde zůstanu do konce roku,“ řekl MF DNES. O digitálním nomádství píše knihu.

Životní styl podobný tomu Rosulkovu láká podle průzkumu Studenty 60 procent vysokoškoláků.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

MUDr. Martin Anders (9.8.2017)
Čekárny psychiatrů praskají ve švech. Obor je podfinancovaný, říká odborník

Čekárny psychiatrů praskají ve švech a pacientů dál přibývá. Nových specialistů se přitom i kvůli podfinancování oboru nedostává. Pomoci by mohla centra...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.