Evropský soud pro lidská práva dal bývalým studentům za pravdu, že se od české justice nedočkali "práva na rozhodnutí v přiměřené lhůtě", jak to slibuje evropská úmluva o lidských právech.
Štrasburk proto nařídil Česku, aby každému z nich zaplatilo odškodnění pět tisíc eur, tedy zhruba 150 tisíc korun.
"Pro nás je to sice hmatatelné ocenění, ale hlavně je to ostuda české justice, která nás čtrnáct let perzekuuje jen kvůli tomu, že jsme se aktivně zúčastnili revoluce, jež tady svrhla totalitní režim," reagoval jeden z bývalých studentských vůdců v Brně, Martin Laštovička.
Právě on se svými kamarády Zdeňkem Hirnšálem a Jiřím Slezákem v lednu 1990 vyjádřil nedůvěru některým vyučujícím - a o učiteli a zároveň předsedovi základní organizace KSČ Janu Snášelovi napsali, že je "arogantní kariérista a zneužívá své politické postavení".
Snášel je za to v roce 1991 zažaloval u soudu a požadoval omluvu. Soudní instance mu dávaly za pravdu, studenti uspěli až letos na jaře u Ústavního soudu, který spor vrátil na začátek. - více zde
To znamená, že samo rozhodnutí, jestli se studenti musí, nebo nemusí bývalému komunistickému šéfovi omluvit, je tedy znovu na české justici. Štrasburský soud totiž nerozhodoval o podstatě sporu, ale jen o neúměrných průtazích.
"Právě proto to nepovažuji za žádný výrazný posun," míní Jiří Slezák, který se obává, že jen začíná další kolo putování po českých soudech.
"U soudců mi chybí odvaha rozhodnout, vůbec se nezabývají podstatou věci, ale formalitami." Ministerstvo spravedlnosti s prohrou počítalo: "Samozřejmě délka je značná," uznal zmocněnec pro evropský soud Vít Schorm. Pomalé soudy už Česko stály 695 tisíc eur, tedy skoro 21 milionů korun.
Přesně tolik muselo jako odškodnění vyplatit 62 lidem, kteří si ve Štrasburku úspěšně stěžovali na českou justici.
