Mnohé školy trvají na tom, že vysvědčení nebudou rozdávat jen za známky, ale také za docházku. Ve svých školních řádech upřesňují, kolik procent vyučovacích hodin musejí studenti strávit v učebnách.
Děti stále častěji na vyučování nechodí, místo toho si třeba vydělávají na brigádě. Nejhorší je situace na nematuritních oborech, kde loni neuzavřelo ročník deset procent žáků. Na maturitních oborech nebyl klasifikován každý dvacátý student, většinou ze středních odborných škol. Gymnázií se problém týká jen výjimečně.
„V průběhu každého školního roku u nás skončí v průměru 200 z celkových 1 300 žáků, a tím nemyslím řádné ukončení studia,“ uvedl pro MF DNES ředitel Střední školy stavební a zahradnické v Praze na Jarově Miloslav Janeček.
Řada studentů končí kvůli tomu, že do školy vůbec nechodí, nebo má kvůli mnoha absencím potíže s prospěchem.
Na škole, kterou Janeček vede, přitom potíže nastávají až při 40 procentech zameškaných hodin. Když student vynechá polovinu výuky, musí absolvovat přezkoušení.
Školy přitom se záškoláky příliš nezmohou. V případě středních škol mohou jen informovat rodiče, v případě základních škol ještě sociální pracovníky. Rodiče své děti navíc v záškoláctví mnohdy podporují, když jim píší omluvenky, i když pro absenci ve škole nemají důvod.
