Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tajná nemocnice jako pevnost Boyard. Medici zvládali porod i popáleniny

  15:43aktualizováno  15:43
Tajná nemocnice, nebo přesněji Centrum biologické ochrany v Těchoníně na Orlickoústecku, se proměnila v pevnost Boyard. V pilotním výukovém programu intenzivní medicíny studenti soutěžili ve zvládnutí úkolů, jako je překotný porod nebo rozsáhlé popáleniny.

Studenti při plnění úkolů v tajné nemocnici v Těchoníně. Práce u lůžka vysoce infekčního pacienta. | foto: akutne.cz

"Ta myšlenka vznikla před rokem. Chtěli jsme udělat výuku intenzivní medicíny zážitkovou formou," říká Tomáš Březina z Centra biologické ochrany v Těchoníně. Spolu s kolegy proto vymysleli třídenní kurz zakončený soutěží ve stylu pevnosti Boyard. Intenzivní medicína se zabývá péčí o nemocné se selháním jedné či více životních funkcí, nebo o ty, u nichž jejich selhání hrozí.

Fotogalerie

Jako první si kurz vyzkoušelo na přelomu října a listopadu čtyřiadvacet studentů čtvrtého až šestého ročníku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Po prvním dni teorie a druhém zkoušení jednotlivých situací pod vedením atestovaných lékařů se třetí den vydalo šest čtyřčlenných týmů soutěžit.

Připraveno pro ně bylo jedenáct stanovišť. Uvnitř se museli vypořádat například s infekcí a její diagnostikou, ošetřením popálenin, porodem nebo se zákroky při život ohrožujících zraněních hrudníku. 

"Vždy dostali úkol a při správném splnění za odměnu indicii. Tým s největším počtem získaných indicií nakonec luštil boyardovské heslo. Pokud uspěl, tak se nespustil penězovod, ale sprcha," vysvětlil Tomáš Březina. Jednalo se o dekontaminační sprchu v přechodové komoře, kam se vítězové vypravili v ochranném skafandru.

Tajná nemocnice v Těchoníně

Centrum biologické ochrany v Těchoníně se začalo budovat po teroristických útocích v září 2001. Jako základ posloužil armádní objekt ze 70. let. 

Nemocnice je vybavená pro nejtěžší biologická rizika. Spadají sem nákazy, které mohou vyvolat těžké onemocnění, představují významné riziko pro zdravotníky a mohou se dál rozšířit. Zatímco na některé, jako je třeba korejská hemoragická horečka, tyfus, HIV, tuberkulóza nebo anthrax, existuje alespoň částečná léčba, jiné vyléčit nejdou. Například SARS, lassa, variola nebo ebola

Nyní pracuje v ústavu kolem padesáti lidí. Kromě tisícovky vojáků ročně, kteří Těchonínem projdou po návratu ze zahraničních misí, se tu cvičí odborníci na biologické nebezpečí z ministerstva vnitra, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nebo Integrovaného záchranného systému.

Soutěž, která trvala šest hodin, byla velmi vyrovnaná a týmy zvládly úkoly velmi dobře. Vítězný tým získaly všech dvanáct indicií, další tři jich měly jedenáct a zbývající dva po deseti.

"Přitom studenti řešili téměř reálné stavy se vší tou stresovou atmosférou, časovou tísní, což nenahradí žádná přednáška v aule," řekl Březina a dodal, že k dispozici byly jak moderní simulátory, tak maskování.

Pro studenty byla účast na kurzu opravdu výjimečná. Už proto, že je plánován hlavně pro dostudované lékaře před atestací. V budoucnu by se mohl konat jednou, maximálně dvakrát ročně. Vyšší četnost si v Těchoníně nedovedou připravit.

"My děláme pravidelně tak jednou za měsíc kurzy pro záchranky zhruba ve dvaceti lidech a nyní jich tu bylo šedesát," nastínil jeden z důvodů Březina.

Právě výukové programy jsou jednou z možností, jak může nyní armáda tajnou nemocnici v Těchoníně využívat. "Výuka a výcvik zdravotnického personálu, a to nejen vojenského, ale i civilního, je jedním z našich stěžejních zaměření. Zároveň takovéto akce napomáhají rozšíření obecného povědomí o našem unikátním zařízení a jeho možnostech u odborné zdravotnické veřejnosti," uvedl Michal Kroča, který armádní centrum vede.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.