Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

STUDENTI: Prapor morálky tančí valčík na rozloučenou

  6:17aktualizováno  6:17
Kdysi, když už byli lidé znechuceni stavem světa, šli a napsali dlouhé knihy o společnosti, která byla ztělesněním všech přání. Ostatní je nazvali utopisty, podle díla jednoho z nich. A označili je za idealisty a snílky.
Globální morálka bude majákem, který všem lidem bez rozdílu bude říkat, že na planetě Zemi je náš domov, kde všichni víme, co je správné a co špatné. (Ilustrační snímek)

Globální morálka bude majákem, který všem lidem bez rozdílu bude říkat, že na planetě Zemi je náš domov, kde všichni víme, co je správné a co špatné. (Ilustrační snímek) | foto: AP

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Planeta Země v hlavách těchto snílků nebyla rozdělená na tolik států, na tolik různých myšlenek. Lidé spolupracovali, řízeni jediným řádem. A nikomu to nevadilo, nikdo se nesnažil vytvářet nové ideologie, jen aby náhodou neměl stejný názor jako soused. Či aby ho dokonce nemusel podpořit!

Studenti píší noviny

Studenti píší o vývoji lidské morálky. Uvědomují si, že všechny pokusy o vytvoření jednotného světového řádu ztroskotaly. A ti, kdo se o to pokoušejí, jsou idealisté, scifisté či pesimisté.

Nebylo falešných škatulek, všichni a všechno pospolu pracovali, věřili, doufali. Lidé byli skupinou, celkem. Nikdo nepotřeboval mapy, aby se dozvěděl, jak se má chovat, nebylo hranic a omezení. Protože v těch utopiích existoval jediný metr správnosti. Jediná globální morálka.

Když už lidé byli znechuceni stavem světa, šli a napsali dlouhé knihy o společnosti, po které toužili. Ostatní jen mávli rukou a nazvali je scifisty – je přece jedno, jestli vymýšlíte neexistující stroje, nebo společnost.

U těchto fabulátorů lidstvo zapomnělo na věčné neshody, rozhodlo se žít v míru, zničit zbraně. Celá Země vzkvétala pod společnou rukou zvednutou v souznění. Nikdo nikomu nevyčítal zvyky a tradice, věřilo se v rovnost jazyků. A peněz obětovaných na vývoj překladačů se nelitovalo. Tato díla nepopisovala jeden stát, nepopisovala jediný celek.

Každá myšlenka měla právo být vyslovena, každé přání naplňováno. Individualita nebyl důvodem k jinému měřítku, protože všichni cítili ve svých srdcích, že hranice pouze dává prostor, nezastavuje všeobecnou morálku.

Když už jsou lidé znechuceni stavem světa, jdou a píšou dlouhé knihy o společnosti, která se zdá být nevyhnutelnou. Ostatní si povzdechnou a označí je za pesimisty, vždyť tak to určitě neskončí.

U těchto pesimistů je celá planeta na pokraji zkázy poté, co lidé nepřestanou se svými malichernými hádkami ohledně víry. Vývoj zbraní skáče mílovými kroky, protože to si přece vyšší mocnosti přejí, postavit jejich oltář z krve. Nikdo se nesnaží porozumět ostatním, jen prosazuje své představy o správném a špatném.

Není celku, není společnosti, jen silných jedinců a slabých mas. V troskách civilizace je těžké najít naději. Nezáleží na pravidlech, nezáleží na pravdě. A svět se shoduje jen v tom, že lidi nejde spoutat. Sen o spojení leží v prachu, podupán, zapomenut. Vlajkonoši globální morálky jsou dávno mrtví, cáry praporů tančí v rytmu valčíku na rozloučenou.

Až budou lidé jednou znechuceni stavem vesmíru, půjdou a napíšou dlouhé knihy o naivitě svých předků. Ostatní si povzdechnou a přestanou se zajímat, nejsou první ani poslední.

V těch knihách budoucnosti bude minulost. Budou o jedné planetě a lidstvu, které na ní sídlí. O jejich sporech, přáních, touhách. Země v nich bude rozdělena na malé státy, do spousty směrů, proudů, myšlenek. Lidé budou mluvit o globální morálce, o pravidlech překračujících jeden národ, ve všech jazycích bude ten pojem opakován.

Víry budou povstávat a umírat, celky i jednotlivci odmítnou vzdát svůj boj, slepě se podřídit. Až jednoho dne najdou odvahu a vykročí vpřed, vstříc budoucnosti, naproti autorům píšícím o jejich životě.

V tu chvíli pojem globální ztratí význam. Morálka bude víc než jen abstraktní pojem, souhrn pravidel a zvyklostí. Protože globální morálka jedné planety vyrazí vstříc cizině, o které zatím jen sníme. A bude majákem, který všem lidem bez rozdílu bude říkat, že na planetě Zemi je náš domov, kde všichni víme, co je správné a co špatné.

Tereza Kameníková, Gymnázium Česká Lípa
Autorka článku dostane knihu



Rozstřel s expremiérem a bývalým předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.