Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skončí krize? Všichni budeme metaři a „recyklátory“ nedopalků cigaret

  2:14aktualizováno  2:14
Jak bude za deset, dvacet nebo třicet let? To se mě moc ptáte. V životě jsem již zkoušel spoustu věcí, ale věštění ještě ne. Se svou povahou ani realista, ani snílek, avšak stále přemítající o smyslu bytí a ­smyslu lecjakého počínání.
Nejprve asi nalezneme uplatnění na úřadu práce jako pouliční metaři, kterých bude tolik, že na každého zbude úkol uklidit tři spadlé listy. (Ilustrační snímek)

Nejprve asi nalezneme uplatnění na úřadu práce jako pouliční metaři, kterých bude tolik, že na každého zbude úkol uklidit tři spadlé listy. (Ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Jaká bude má cesta? Stručně řečeno: dokončím střední školu, absolvuji vysokoškolské vzdělání a následně se zapojím do pracovního procesu na přijatelně finančně ohodnocené pracovní pozici. Po letech zábavné a naplňující práce se dočkám penze, ve které budu mít čas na své záliby a vysněné cestování.

Studenti píší noviny

Studenti píší o svých životech, jak budou vypadat za dvacet let. Lidské plány mohou být ušlechtilé, ale souběh okolností je může změnit ve zkázu. Člověk nemá být slepý k tomu, co se kolem něj děje, ale nesmí sahat k radikálním řešením.

Tyto věty nemají být groteskní surrealistickou ódou, nýbrž realistickou úvahou z mého pohledu.

Situaci nyní hodnotím z pohledu občana České republiky, vlastnícího některá práva, jak nám tvrdí ústava, občanský průkaz (pořád ještě starého vzoru, neboť neshledávám smysl ve výměně dva roky starého průkazu za nový, menší, s obsaženým elektronickým čipem, na který naši zákonodárci a jiní pověřenci nenašli doposud ani jedno alespoň trochu rozumné využití), podíl ze životního prostoru a dokonce i volební právo, které je ale pro mnohé pravoplatné voliče při současném politickém dění nepříliš hodnotné...

Nyní se snažím zahledět do mlhavé budoucnosti. Asi potřebuji silnější brýle, vidím jen mlhavé obrysy. Snad není budoucnost pouští a obzorem jen fata morgana. Končí září, pomalu se stavíme čelem k maturitě. Maturita je zdánlivě daleko, alespoň se snažíme si tuto nepravdu vtlouci do hlav.

Opak je pravda, je až nepříjemně blízko. Prý se není čeho obávat, jsme neustále ujišťováni. Základní instinkty sebezáchovy však člověku velí, aby o průběhu situace věděl co možná nejvíc, pokud je to možné. Nad blízkou budoucností se vznáší na můj vkus až příliš otazníků.

Nevadí, maturita prý je životní zkouškou, alespoň bude napětí realističtější. Po maturitě, za předpokladu, že budu pokračovat v plánovaném vzdělávání, se budu i nadále setkávat s obdobím více a méně náročných zkoušek, ať už životních nebo studijních.

Nedopalky budou recyklovány

Život přinese pár zdánlivě krásných momentů, a jak se později dozajista ukáže, s fatálními následky, a pár situací, kdy budou ony následky vidět ihned.

Najednou všichni z naší "mladé" generace zjistí, že náš věk se poněkud zvýšil, a tak si po vysokoškolském vzdělávání začneme hledat uplatnění. Nejprve asi nalezneme uplatnění na úřadu práce (bohužel nemám sebemenší tušení, pod jaký statutární orgán by tento úřad v budoucnu mohl být sloučen) jako pouliční metaři, kterých bude tak velký počet, že v městských sadech na každého zbude úkol uklidit za směnu přibližně tři spadlé listy (nedopalky cigaret již nebude potřeba pracně sbírat, neboť budou jako odhozené nedostatkové, luxusní a předražené zboží neustále "recyklovány").

Tak se všichni budeme uplatňovat, až skončíme v padesáti letech zcela bez práce a budeme se opět dožadovat almužny u některé z úřednic na některém z úřadů.

Zjistíme, že za prožitá léta jsme neměli čas na vztahy, děti, přátele a koneckonců ani odpočinek, ale to až tehdy, když budeme zcela v koncích, osamoceni a zdravotně již "odepsaní", zatímco naši potomci budou stejně jako my shánět zaměstnání, respektive finance na přežití a na své rodiče nebudou mít ani sil, ani času. Koloběh se pomalu uzavírá a my doufejme, že svůj život povedeme jinou cestou...

Milan Wölfl, Gymnázium Třeboň



Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
STUDENTI: Spor o burku. Znak víry, či útlaku

Před dvěma lety bylo ve Francii zakázáno nošení burek. Tehdejší prezident toto rozhodnutí odůvodnil tím, že tento kus oblečení není pouze náboženským znakem,...  celý článek

Ilustrační snímek
STUDENTI: Sjednotit svět? Co něco těžšího?

Z celého světa každý den slýcháváme zprávy o krvavých konfliktech, tyranských vládách a náboženských fanaticích, ale jak dosáhnout toho, aby všichni dodržovali...  celý článek

Logo OSN
STUDENTI: OSN vznikla podle vítězů 2. světové války. To ji brzdí

Hlavním úkolem organizace je udržování míru ve světě a právě k tomuto cíli slouží mírové mise OSN. Za posledních 50 let OSN přispěla k urovnání celé řady...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.