Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

STUDENTI: OSN vznikla podle vítězů 2. světové války. To ji brzdí

  6:13aktualizováno  6:13
Hlavním úkolem organizace je udržování míru ve světě a právě k tomuto cíli slouží mírové mise OSN. Za posledních 50 let OSN přispěla k urovnání celé řady konfliktů a hrozeb, a tím jednoznačně pomohla ke stabilizaci mezinárodních vztahů mezi jednotlivými státy, které stabilitu nutně potřebovaly. Ale jak se vyvíjely mezinárodní vztahy, vyvíjela se i OSN.

Organizace spojených národů je i v dnešní době nepostradatelná. (Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Za první mírovou misi lze považovat misi do oblasti Suezského průplavu v roce 1956, kterou inicioval kanadský diplomat Lester B. Pearson, aby dohlížela na dodržení mírových dohod mezi válčícími stranami. Tato mise se stala první, kde vojáci jednotek OSN používali modrou přilbu a dopravní prostředky natřené bílou barvou, jak je známe dnes. Pro úspěch sil OSN bylo klíčové zachovat nestrannost.

Studenti píší noviny

Studenti píší o úloze OSN ve světě. Na jednu stranu ji považují při nynějším stavu mezinárodních vztahů a konfliktech ve světě za nepostradatelnou, na stranu druhou popisují selhání, jichž se organizace a její mírové sbory dopustily.Národy dlouhá léta usilovaly o vytvoření mezinárodní organizace, která by zaručovala světový mír a řešení konfliktů diplomatickou cestou. Touto průlomovou organizací se po ukončení druhé světové války stala Organizace spojených národů, tedy OSN. U zrodu OSN stálo tehdy 50 států, mezi nimiž bylo i tehdejší Československo. V současné době už má tato organizace 193 členů.

Zbraně se mohly používat pouze k vlastní obraně. Podle mého názoru je to tak správně. Život každého člověka je cenný a nemůžu rozhodovat o životě jiných, a proto zbraň můžu použít jen v případě hrozícího nebezpečí a k obraně.

Jednotky OSN za němé svědky

Po skončení studené války panoval mezi členy Rady bezpečnosti optimismus, který umožňoval vyhlásit nové mise, které byly daleko rozsáhlejší a komplexnější.

Jejím úkolem bylo zavádět mírové dohody v dlouhodobých konfliktech nebo dohlížet na průběh voleb či prosazování zákonů. Později se ale ukázalo, že organizace není schopna plnit všechny své úkoly, protože očekávání z mírových misí byla příliš vysoká, ale prostředky pro vedení misí byly naprosto nedostatečné.

Dalším problémem misí bylo, že nebyla pochopena podstata konfliktu. Jako příklad můžu uvést genocidu ve Rwandě roku 1994, kde jednotky OSN musely zůstat němými svědky masakru milionu Tutsiů.

Jako další neúspěch této organizace bych označila izraelsko-palestinskou otázku, která se vleče už od počátku vzniku organizace. Na základě rezoluce z roku 1947 se měla Palestina rozdělit. Měl vzniknout židovský a palestinský stát a široké okolí Jeruzaléma včetně Betléma mělo být pod mezinárodním dohledem. Tento plán zkrachoval a vypukla válka.

OSN se ale jednoznačně staví na stranu Palestiny. Vydává rezoluce, které jsou proti Izraeli, je mu odpíráno členství v regionálních geografických skupinách, nemůže být zvolen do orgánů OSN a je nejčastěji vyšetřovaným státem na její půdě, což není úplně v pořádku, protože tato organizace byla založena jako neutrální mnohostranné fórum k řešení mezinárodních otázek, a tudíž by její postoj měl být zcela neutrální.

Izraeli se to samozřejmě nelíbí a brání se jejímu většímu zásahu v této oblasti, protože tuto organizaci považuje za nedůvěryhodnou – proto se s řešením konfliktu obrací na jiné vlivné aktéry, především USA.

Úloha Organizace spojených národů je i v dnešní době nepostradatelná. Mírové operace jsou důležitým nástrojem pro trvalé a udržitelné řešení násilných konfliktů po celém světě. OSN prokázala svou užitečnost jako nástroj mnohostranné diplomacie, která v současné době nemůže být jinou formou mezinárodních styků nahrazena.

Zrušení OSN, aniž by ji nahradila jiná dokonalejší organizace, nepřipadá v úvahu. Státy by ztratily vhodné místo k prosazování svých myšlenek, udržování mezinárodních vztahů, dialogů, řešení společných otázek, jako je třeba chudoba, AIDS, nedostatek vody a měnící se klima. Vývoj ukazuje, že státy musí dosáhnout konsenzu v základních otázkách mezinárodních vztahů. Bezpečnost, rozvoj a lidská práva musí jít ruku v ruce.

Na druhé straně ani OSN není dokonalou organizací a má celou řadu nedostatků. Tyto nedostatky vznikly během vývoje od vzniku až po studenou válku, kdy se změnilo rozložení sil ve světě, a tomu by se měla i přizpůsobit tato organizace. Reforma OSN je podle mého názoru nezbytná a potřebná. Ovšem reforma bude složitá, protože organizace vznikla na základě výsledků druhé světové války a nereaguje na výsledek studené války, což je pro některé státy nespravedlivé.

Některé státy jsou zvýhodňovány, jiné potlačovány a pochybuji o tom, že se stálí členové Rady bezpečnosti dobrovolně vzdají práva veta a podpoří demokratizaci OSN, hlavně Rady bezpečnosti, která je nejvíc potřebná. Případná reforma OSN může mít dvě možnosti. Buď bude organizace zreformována, nebo bude zrušena a vznikne nová, modernější.

V současnosti lze těžko odhadnout, jak se tato situace vyřeší, protože neshody mezi státy a rozdílnost jejich zájmu je tak velká, že politický konsenzus mezi jednotlivými členskými státy, který je nutný pro tolik potřebnou reformu, bude jen těžko dosažitelný.

Martina Štouračová, Gymnázium Žďár nad Sázavou
Autorka článku dostane knihu







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.