Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

STUDENTI: Opustit krásné, abychom vybudovali ještě krásnější

  6:43aktualizováno  6:43
Měli jsme doma vždycky spoustu knížek. Romány, detektivky, encyklopedie… Byla jsem ještě malá, když jsem si vzala tu největší z nich – velkou zeměpisnou encyklopedii.

Byla bych po dvaceti letech strávených na území Norska ještě Češka, nebo bych už byla jednou z nich? (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Listovala jsem knihou, až jsem se zarazila na jednom státě. "Tady budu jednou bydlet," zavolala jsem na maminku a ukazovala na stránku. Nejednalo se o Itálii plnou špaget ani Francii s Eiffelovkou. Norsko. To byla ta země. Země s překrásnou nezkrotnou přírodou a úchvatnými fjordy.

Když jsem byla o něco starší, můj starší bratr mi oznámil, že Norsko si zabírá on. Přenechala jsem mu je tedy a vydala se o kousek dál na východ. Mým novým cílem bylo Švédsko. Jeho hlavní město Stockholm mě naprosto uchvátilo. Řekla jsem si, že jestli někde bydlet, tak tady.

Studenti píší noviny

Studenti píší o životě, práci a studiu v zahraničí. Uvědomují si, že někdy je potřeba se vzdát věcí, které máme rádi a které jsou krásné, abychom mohli vybudovat něco ještě krásnějšího.

Navíc, do Norska bych pořád mohla jezdit na dovolenou. Má rodina je dokonce tak milá, že mi na Vánoce darovala obrovskou švédskou vlajku. Když jsme roku 2010 hráli mistrovství světa v ledním hokeji právě proti Švédsku, měla jsem ji přehozenou přes ramena, ale moje přízeň zůstala na straně Česka.

V cizině jsem byla jen jednou. Měla jsem úžasnou příležitost prožít nádherný měsíc v Irsku. Pamatuji si, že když jsem na jednom výletě stála na útesech a sledovala nekonečné moře, říkala jsem si, že nebudu žít ani v Norsku, ani ve Švédsku, ale tady.

Lidé zde byli neuvěřitelně milí. Jen horko těžko jsem odsud odjížděla, a když jsem se vrátila domů, lhostejnost, egocentričnost a bezohlednost zdejších lidí mě téměř donutila rychle naskočit do letadla směrem zpátky. Samozřejmě ne každý Čech je stejný.

Láká mě Norsko

Norsko mě i po těch letech neuvěřitelně láká. Jak se k sobě navzájem chovají lidé tam? Jaké je to tam žít? Bydlet? Pracovat? Vychovávat rodinu?

Na jednu stranu bych se nejraději sbalila, odjela a zjistila odpověď na co nejvíce svých otázek. Na druhou stranu, kromě spousty logických důvodů, proč nemohu odjet, mě odrazuje ještě strach. Ocitla bych se v zemi, o které toho spoustu nevím. Úplně sama.

A kdybych ho přece jen překonala, jaké by to bylo? Jak by mě brala zdejší společnost? Byla bych po dvaceti letech strávených na území Norska ještě Češka, nebo bych už byla jednou z nich? A když bych si pak jednoho dne sedla u televize k mistrovství světa roku 2040, fandila bych Čechům, nebo Norům?

Opouštět to nejcennější, co člověk má – svou rodinu, přátele a celkově lidi, které miluje – je něco těžkého. Ale někdy je potřeba se věcí vzdát, zničit něco krásného, abychom mohli vybudovat něco ještě krásnějšího. Navíc to, že jste na druhé straně Evropy, v dnešní době vůbec neznamená, že jste všechny úplně opustili.

Člověk může životem v zahraničí, i přes mnohá úskalí, spoustu získat. Prožít život, jaký by mu v České republice nebyl dopřán. Otázka je, jestli na to má dostatečnou odvahu a sílu prosadit se. Až budu velká, budu bydlet v Norsku.

Kateřina Vrhelová - SŠ Havířov-Prostřední Suchá
Autorka článku dostane knihu



Témata: Advent a Vánoce




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.