Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

STUDENTI: Čech, který je venku i doma cizincem

  6:52aktualizováno  6:52
Jsem cizincem ve vlastní zemi a cizincem v zemi, kde jsem se narodil. Narodil jsem se v rumunském Banátu, v malé české vesnici vysoko nad Dunajem u hranic ze Srbskem. Žije tam malá česká komunita mluvící česky, dodržující české zvyky i svátky. Jejich mateřská řeč je dodnes čeština.

Pro místní v Rumunsku jsme Češi. V Česku jsme zase Rumuny. (Ilustrační snímek) | foto: David Hainallpro iDNES.cz

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Jelikož se občané nikdy nesmísili s ostatními občany Rumunska, byli jsme pro ně vždy Češi. Ale tady jsme zase Rumuni.

Poznal jsem, co to znamená žít v jiné zemi s odlišnou kulturou. Mezi cizími lidmi, kteří na nás pohlížejí s pohrdáním a odmítáním přijmout nás mezi sebe jako rovnoprávné jim samým. Odlišné smýšlení i jiný přístup k životu a celkově jiná mentalita předaná od rodičů se postupně začala vytrácet.

Mluvili jsme od narození česky

Snaha zapadnout mezi ostatní, aby vás brali, se nepodaří úplně. Vždy se najde někdo, kdo vás odsoudí za to, že jste odjinud, ani nemusíte udělat něco špatného. Nadávky, že jste z jiné kultury, v horších případech zloděj nebo nebezpečný tvor, s nímž se jejich děti nesmějí stýkat. Není jednoduché toto kolem sebe v dětském věku vnímat.

Studenti píší noviny

Studenti píší o studiu, práci či životě v zahraničí. Píší například o tom, jak složitý může být život v české komunitě v Rumunsku. Tam jsou Češi považováni za cizince. A když jsou
v Česku, jsou pro ostatní Rumuny.

Určitým způsobem jsem si na to zvykl až jako dospělý. Mám kamarády a přátele, kteří mě berou jako člověka, kterým jsem, a ne, odkud jsem. Základní školu jsem studoval ještě jako občan Rumunska. Nic nepříjemného jsem nepoznal, přesto ale ze strany mých spolužáků i učitelů jsem určitý odstup pociťoval.

Prioritou mých rodičů bylo, abych se stal českým občanem – nebylo to jednoduché ani levné. Plnění podmínek, obcházení úřadů, často odmítavý přístup i neochota nám pomoci celou věc ztěžovala, ale naléhavost a přání mých rodičů zvítězila.

Občanem Česka jsem se stal už v časném věku. Pro mé rodiče to znamenalo konečně právo volit. Největší výhodou pro mne jako cizince bylo, že můj mateřský jazyk byla čeština. Doma jsme mluvili česky, i když trochu nespisovnou a slangově odlišnou češtinou.

Vychodil jsem základní školu, úspěšně jsem také dokončil učiliště, získal zaměstnání a při práci studuji večerní střední školu, obor Podnikání. Dnes se tu cítím jako doma. I když pro někoho jsem stále jen "ten Rumun".

Josef Němeček - ISŠ Cheb
Autor článku dostane knihu



Rozstřel s expremiérem a bývalým předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.