Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Blackout by dal světu druhou šanci začít znovu a lépe

  7:13aktualizováno  7:13
Konec. Tma. Zima. Hlad. Totální blackout. Tak takhle si já představuji naprostý výpadek veškerých současných technologií a myslím, že podobně na tom budete i vy. Ale blackout není tak černobílý.
Po blackoutu by svět mohl vypadat lépe. Lidstvo by se ale nejspíš brzy vrátilo tam, kde jsme dnes. (Ilustrační snímek)

Po blackoutu by svět mohl vypadat lépe. Lidstvo by se ale nejspíš brzy vrátilo tam, kde jsme dnes. (Ilustrační snímek) | foto: Evropská komise

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Měl bych začít něčím pozitivním: v našich končinách blackout trvá maximálně v řádu hodin a snad nikdy nezasáhl všechny systémy. I když je pravda, že při povodních už jsme měli velké potíže. Společnost ale fungovala dál a její technologie s ní.

Člověk si umí poradit s kdečím

Pokud by nastal naprostý výpadek všeho, co si dokážeme představit, bylo by to už horší. Na druhou stranu člověk je tvor zvídavý a nepochybuji o tom, že by si s tím poradil. Možná by to trvalo několik let a mělo nepředstavitelné oběti, ale svět by poté mohl vypadat i lépe. Čistý vzduch, neporušená příroda, čerstvé jídlo. Jenže pak bychom se opět snažili obnovit všechny ty sítě a infrastruktury a byli bychom zase tam, kde jsme dnes.

Studenti píší noviny

Středoškoláci píší na téma Energetika a budoucnost Země, v němž jsou ukryty
i motivy mimozemských civilizací či dobrovolnictví. Texty ukazují, jak studenti uvažují a jaký mají rozhled a zkušenosti.

Možná někoho překvapí, že věřím v lepší svět po blackoutu, ale jsem optimista a doufám, že člověk by šanci na nový začátek neodmítl, ale naopak ji využil ke smysluplnějšímu a čistšímu startu.

Když konec světa, tak ať se nikdo netrápí

Daleko zajímavější je pro mě otázka konce světa. Všechny ty filmy, které končí smrtí a zničením planety, ty katastrofické scénáře. K čemu vlastně jsou? Naprosto k ničemu. Já jako jedinec s tím stejně nic neudělám. Dobře, možná můžu o něco víc recyklovat odpad a jíst méně modifikovaných plodin, ale to naši planetu nezachrání. Občas si říkám, k čemu vlastně ty filmy jsou...

Už jsem se tedy smířil s tím, že jestli přijde konec světa, nic s tím neudělám. Vlastně asi nikdo z nás. Zastavím snad meteorit? Zabráním jako šestnáctiletý kluk atomové válce? Ovlivním tornáda? Ne, to nedokážu.

Aspoň bych si přál, aby ten konec (i když doufám, že žádný nepřijde) přišel znenadání a byl tak ničivý, že bych se já ani nikdo jiný netrápil. Radši ať na mě dopadne atomová bomba a rozdrtí mě, než abych měl celý zbytek života zničený radiací a s ní spojenými problémy. Vím, že to zní značně odvážně, ale myslím, že to dává smysl. Když umřít, tak rychle a bezbolestně.

Jakub Nový - Gymnázium Chodovická, Praha
Autor textu dostane knihu



Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.