Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hrozba jménem blackout musí donutit svět šetřit

  8:29aktualizováno  8:29
Po objevení Voltova článku v roce 1799 začala epocha mohutného rozvoje elektřiny. Zpočátku panovalo všeobecné nadšení z čehokoliv, co bylo poháněno elektřinou, později už lidé žasli jen nad nově vyvinutými technologiemi a dnes už každý bere jako samozřejmost, že rok od roku vyjde nový, výkonnější a designově atraktivnější iPhone.

Zásoby uhlí, ropy, ani vody nebo čistého vzduchu nejsou bezedné. (Ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Lidstvo si skutečně zvyklo na pokrok až do takové míry, že jej přeceňuje. Dnešní lidé už si nemyslí, že je věda na svém vrcholu, jako si to mysleli jejich předci v 19. století - naopak očekávají od vědy stále víc a víc. Zkrátka si zvykli a zpohodlněli. A jak už to tak u lidí bývá, když se mají dobře, nepředpokládají, že by se mohlo stát něco, co by tento bezstarostný stav mohlo narušit. Bohužel však taková hrozba existuje. Hrozba jménem blackout.

Studenti píší noviny

Středoškoláci píší na téma Energetika a budoucnost Země, v němž jsou ukryty i motivy mimozemských civilizací či dobrovolnictví. Texty ukazují, jak studenti uvažují a jaký mají rozhled a zkušenosti.

Blackout - jinými slovy velkoplošný výpadek proudu - je noční můrou dnešního lidstva, i když to většina lidí ani netuší. Jsme natolik závislí na elektřině, že i pětihodinový výpadek proudu vzniklý v důsledku výměny podzemních kabelů nám působí značné potíže. Nemůžeme si ohřát oběd v mikrovlnce, dobít si baterii mobilu ani zkontrolovat mailovou schránku.

"Do háje," křičíme vztekle pokaždé, když si po chvíli marného mačkání spínače uvědomíme, že se v koupelně nejspíš nerozsvítí. A co pak teprve neohlášené výpadky proudu! To je ryku nad vypnutým počítačem, ve kterém jsme si neuložili rozepsaný textový dokument!

Chaos a kolaps společnosti

Výpadek proudu trvající déle než jeden den si umí jen málokdo představit. Pravděpodobně si ho nikdo ani představit nesnaží. Proč bychom měli vůbec myslet na takové pesimistické věci. Vždyť zásoby uhlí jsou přeci bezedné, ne? A stejně tak zásoby ropy, vody a čistého vzduchu. Všeho dost, a až bude něčeho málo, tak už tu stejně nebudeme.

Skutečnost je taková, že pokud by k blackoutu došlo, celá vznešená nádhera naší vyspělé společnosti by splaskla jako propíchnutý puchýř. Letecká doprava, metra, tramvaje, pouliční osvětlení, banky a všechny ostatní služby by přestaly fungovat.

Z neškodných občanů by se přes noc stávali účastníci nekontrolovatelných rabovaček. Transport potravin do měst by nebyl možný. Netekla by voda z kohoutků. Zavládl by chaos a strach. To vše sice zní jako popis scény z apokalyptického filmu, je to ale reálný obraz toho, co se může při dnešní spotřebě proudu docela snadno stát.

Lidé si neuvědomují křehkost ledu, na němž stojí dnešní energetika. Zásoby paliv se rychle krátí a s nimi i čas našeho blahobytu. I kdyby se plně využilo potenciálu elektráren pracujících na obnovitelné přírodní zdroje, množství vyrobeného proudu by nemohlo pokrýt dnešní spotřebu.

Není těžké začít s úsporami

Jak to tedy vyřešit? Objevit nové, výhřevnější palivo na Zemi, nebo snad na jiných planetách? Vyvinout způsob výroby elektřiny z čistého vzduchu?

Odpověď zní: stačí šetřit. Opravdu je to tak těžké jet jednou do práce městskou hromadnou dopravou, zhasnout v kuchyni, když se jdeme do vedlejšího pokoje podívat na Televizní noviny, nebo zavřít kohoutek, když umisťujeme umytý talíř na odkapávač? Na tyto otázky ať už si každý odpoví sám.

Hoa Mi Nguyen - Gymnázium Cheb
Autor textu dostane knihu



Témata: Ropa, Země (planeta)

Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.