Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Důvěřovat „přátelům“ na síti se nevyplácí. Amanda za to zaplatila

  0:01aktualizováno  0:01
Virtuální život? Můžeme ho svobodně "žít", nebo je lepší se od něj úplně odpoutat? Málokdo si v dnešní době dokáže představit, že by internet vůbec nepoužíval, nespojoval se díky němu s okolním světem.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: AP

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Ale v jaké formě je toto ještě přípustné? Nelze říci, že Facebook a ostatní sociální sítě jsou pro nás špatné. Vždyť mnoho lidí se díky internetu spojí s lidmi, s nimiž se kvůli vzdálenosti či z jiných důvodů nemohou vídat.

Sociální sítě nám pomáhají udržovat spojení s lidmi, na které bychom bez internetu kontakt ztratili. Ale všeho s mírou. To platí v životě vždy - u internetové komunikace ale dvojnásob!

Každopádně pokud je člověk alespoň trochu uvědomělý, vnímá internet se všemi jeho úskalími a riziky a dává si na ně pozor, nemůže ho žádným způsobem ohrozit.

Studenti čtou a píší noviny

Studenti píší o svých životech, jak budou vypadat za dvacet let. Lidské plány mohou být ušlechtilé, ale souběh okolností je může změnit ve zkázu. Člověk nemá být slepý k tomu, co se kolem něj děje, ale nesmí sahat k radikálním řešením.

Pokud komunikujeme pouze s lidmi, které známe a kterým důvěřujeme, a nezveřejňujeme o sobě informace, které by nás mohly poškodit, nemáme se čeho bát. Problém nastává u mladších dětí a mladistvých, kteří nad nebezpečím internetové komunikace takto nepřemýšlejí a často o sobě zveřejňují podrobné informace, kontakty a mnohdy komunikují s lidmi, s kterými se v reálu neznají.

Na toto nebezpečí bych ráda poukázala skutečným příběhem patnáctileté kanadské dívky Amandy Todd. Její smutný a odstrašující příběh je v posledních dnech poměrně hodně medializovaný právě prostřednictvím sociálních sítí.

Podle mého názoru je ale medializovaný ze špatné stránky. Patnáctiletá slečna začátkem října spáchala sebevraždu, jejíž důvod média prezentují jako šikanování.

Ano, dívka byla šikanována, v depresích, bez přátel a odsuzována celým svým okolím. Pro pochopení je ale nutné se podívat na začátek příběhu. Před pár lety se s kamarádkami začala bavit tím, že chatovala přes webkameru s cizími lidmi.

"Seznámila se" tak s mužem, který po ní chtěl, aby se u webkamery vysvlékla. Po několikerém přemlouvání to udělala. Tenkrát netušila, jaké to bude mít následky. Netušila, že o několik měsíců později po ní bude chtít více a odplata za to, že jeho přání nesplní, bude zveřejnění jejích nahých fotografií na celém internetu.

Po tomto incidentu už následuje část se šikanováním. Všechny články a dokumenty o tomto případu prezentují příčinu sebevraždy jako šikanu, přehlížejí ale, z jakého důvodu byla Amanda šikanována.

Zveřejňovat o sobě informace? Mládež to považuje za normální

V některých podáních zase její čin působí jako úplně normální chování a šikana jejích spolužáků, jako kdyby ji šikanovali za něco, za co nemohla. Tyto názory prezentují hlavně slečny jejího věku.

A v tom je hlavní problém - mládež považuje za normální zveřejňovat o sobě přílišné množství informací a osobních fotografií. Někdo by mohl argumentovat tím, že Amanda přece fotografii nezveřejnila, ale pouze ji někomu poslala. Někomu, koho ale neznala a nevěděla, jestli mu může důvěřovat. Důvěřovala mu a to se jí nevyplatilo.

Podle mého názoru je tedy nejvíce potřeba vysvětlit takovýmto naivním slečinkám a dětem, že na internetu nejsou všichni jejich kamarádi, a že než něco zveřejní, tak by se měly zamyslet, jaké by to mohlo mít následky, protože po zveřejnění již bude pozdě.

Protože jednou zveřejněný obsah nemusí zůstat na jednom místě, a proto i když si to rozmyslíme a smažeme ho, může ho v počítači mít dávno někdo jiný. Nicméně pokud budeme dodržovat těchto pár zásad a vezmeme si z nich ponaučení, můžeme dále vesele komunikovat se svými přáteli a blízkými.

Kateřina Bradáčová,
Gymnázium Brno-Řečkovice



Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimský chlapec studuje korán. Ilustrační foto
STUDENTI: Víra za konflikty nemůže. Hrozbou je fanatismus

Jsem muž, který se před pětačtyřiceti lety narodil českým rodičům v hlavním městě České republiky, v Praze. Prvních dvaadvacet let jsem prožil pouze zde, v...  celý článek

Ilustrační snímek
STUDENTI: Lidé nikdy nebudou dobro a zlo vnímat stejně

Globální morálka? Že všichni lidé mají stejně nastavené hodnoty? Že všichni musíme vnímat dobro a zlo stejně? Na světě jsou stovky národů s vlastní historií,...  celý článek

Ilustrační snímek
STUDENTI: Nesahat, neplivat, nesvlékat. Každá země to má jinak

Některé kultury chápeme, jiné ne. Proč? Naše civilizace není dostatečně tolerantní. Ani jedinec není schopen pochopit různé rituály v náboženství nebo zvyky v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.