Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jedna ze sedmi miliard poznává zvraty svého života

  0:01aktualizováno  0:01
Rok 2001 Moje jméno je Lucka Nováková. Půjdu do druhé třídy. Je mi osm. Maminka říká, že jsem tvrdohlavá. Nejradši si hraju se svými kamarádkami na hřišti za domem. Taky ráda kreslím. A tancuju a zpívám.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Alenka a ještě hodně kamarádíme se Žanetou. Ta nás ale občas naštve. Jo, a taky ráda čtu! Nejradši mám Pippi dlouhou punčochu. Nikdy nechci být dospělá, Pippi taky nechce. Ale maminka říká, že rostu jako z vody, takže z toho asi nic nebude. Takže až budu velká, budu květinářka.

Studenti čtou a píší noviny

Studenti píší o svých životech, jak budou vypadat za dvacet let. Lidské plány mohou být ušlechtilé, ale souběh okolností je může změnit ve zkázu. Člověk nemá být slepý k tomu, co se kolem něj děje, ale nesmí sahat k radikálním řešením.

Rok 2009 Jsem Lucík! Už brzo budu slavit narozky, bude mi patnáct! To bude party! Chci pozvat svý nejvíc nejlepší kámošky, Alču a Klaríska a Monču. Taky nějaký kluky, asi Lukyho a Dana ze třídy. A hlavně svoji lásku! Jmenuje se David a jsme spolu už dva měsíce, asi ho miluju. Doufám, že spolu budem fakt dlouho, holky říkaj, že jo, prej jsme nejhezčí pár na škole! Po prázdninách mě čeká střední. Moc se mi tam nechce, hlavně od naší skvělý třídy, všechny ty lidičky mi budou strašně chybět!

Rok 2013 Jmenuji se Lucie Nováková. Studuju žurnalistiku v Brně. Škola mě konečně baví, na rozdíl od těch čtyř let na gymplu. Vlastně to pro mě byla spousta učení, které už nikdy nebudu potřebovat. Spolužáci jeden jako druhý, téměř žádná osobnost. Ještě že jezdím na festivaly a koncerty, tam jsem si našla skvělou partu. A taky svého přítele Milana, za pár dní spolu budeme dva roky. Jsme mladí a a chceme si užívat života co nejvíc! Snad postupem času nezatrpkneme. Jenom se bojím, abychom se navzájem neodcizili, když jsem teď na koleji.

Rok 2018 Mé jméno je Lucie Kratochvílová. Jsem čerstvě vdaná. Onen šťastný je Radek. Do oka jsme si padli na konci prváku, když jsem se snažila zapomenout na Milana. Pracuju v regionálním deníku v sekci kultura. Práce to není špatná, ale asi jsem od toho očekávala něco víc. S Radkem se pokoušíme o dítě, máme spolu krásně zařízený byt a šetříme na dovolenou. Už jsem se dávno vybouřila a s Radkem toužíme po spokojeném a klidném životě.

Rok 2028 Jmenuji se Lucie Nováková. Ano, opět Nováková, Radek byl jeden velký omyl. Snažila jsem se sama sebe přesvědčit, že rodina a manžel je to jediné, co k životu potřebuji, ale asi to tak není. Toužím se vrátit na střední a teď už s nostalgií vzpomínám na naše bohémské sny a plány. Žiju se synem Ráďou v našem starém bytě. Potřebuji změnu, práce v novinách je stereotyp a už se nechci dál utápět ve vzpomínkách. Potřebuji znovu začít žít.

Rok 2039 Jmenuji se Lucie Nováková. Žiju se svým partnerem Josephem a dětmi v Londýně. Tohle město mi učarovalo a já se rozhodla zde zůstat. Před několika lety jsem začala malovat a konečně jsem objevila svého pravého ducha. Joseph mě podporuje, je ředitelem jedné velké firmy, nemusím pracovat. Pořádám výstavy a občas nějaký ten obraz prodám. Cítím se víc živá, než když mi bylo dvacet, mám spoustu přátel.

Rok 2045 S Josephem jsme se odstěhovali na nový Zéland, děti jsou dospělé, zůstaly v Londýně. Stále maluji a mé obrazy jdou dost na odbyt. Nový Zéland mě naprosto uchvátil, jeho příroda a lidé a způsob života ve mně zanechává hlubokou stopu. Život je tu poklidný, žádné falešné pozlátko jako v Londýně. Plánujeme zde prožít stáří.

Rok 2067 Jmenuji se Lucie Nováková. Je mi sedmdesát tři let. Bydlím v Olešnici, malé vesničce v Čechách. Po Josephově smrti jsem se vrátila domů. Píšu fejetony do časopisu. Nedávno jsem se setkala s Alenou, kamarádkou z dětství. Občas si něco namaluji, ale už to není, co to bývalo, mám problémy s klouby. Už nemám chuť se prodírat životem jako kdysi. Můj pes mi ke štěstí úplně stačí.

Rok 2070 "Sešli jsme se zde, abychom se rozloučili s paní Lucií Novákovou, ženou neklidného srdce a vzletnou duší. Budiž jí země lehká!"

Anna Chrtková,
Střední škola uměleckoprůmyslová, Ústí nad Orlicí



Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
STUDENTI: Sjednotit svět? Co něco těžšího?

Z celého světa každý den slýcháváme zprávy o krvavých konfliktech, tyranských vládách a náboženských fanaticích, ale jak dosáhnout toho, aby všichni dodržovali...  celý článek

Ilustrační snímek
STUDENTI: Lidé nikdy nebudou dobro a zlo vnímat stejně

Globální morálka? Že všichni lidé mají stejně nastavené hodnoty? Že všichni musíme vnímat dobro a zlo stejně? Na světě jsou stovky národů s vlastní historií,...  celý článek

Protesty proti USA a amatérskému snímku Nevinnost muslimů v Kábulu (21. září
STUDENTI: Svět je barevná mozaika. A to dělá náš život zajímavým

Globální morálka. Co si pod tímto pojmem máme vůbec představit? Každá kultura, náboženství nebo politická strana bude chtít, abychom si představili jejich...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.