Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč volíme instantní potěšení?

  0:01aktualizováno  0:01
Jak odnaučíme psa jíst vlastní exkrementy? Nabídneme mu jako odměnu nějaký kvalitnější pamlsek, často složitý úkol, když už si navykl na takovou vybranou kuchyni. Okřikneme ho, pokud vlastníme dostatečně odstrašující hlas. Kopneme ho. Spálíme jeho hračky. Odřízneme ho od kyslíku. Přestaneme mu dávat jídlo.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: shutterstock.com

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Poslední možnost se může zdát kontraproduktivní, vždyť i lidský námořník ztroskotavší uprostřed pouště se často uchýlí k produkci vlastní potravy. To ale jen na pár hodin, protože jak říká moudré přísloví, z písku hovno neupleteš.

Abychom to neprodlužovali, musíme mu nabídnout lepší alternativu nebo snížit výhodnost té, ke které se uchýlil. Možná mu bude pořád chutnat, ale za cenu kopnutí do hlavy mu to prostě nestojí a přestane.

Studenti píší lenosti

Studenti píší o lenosti, odkládání úkolů a motivaci Intenzivně se zamýšlím nad modelem, jak neodkládat povinnosti na později a plnit je hned po zadání. Řešení zatím nemám, ale pokládám si důležité otázky.

Něco, co přechýlí misku jeho rozhodovacích vah na stranu, kde dělá to, co chce on, a zároveň to, co vyhovuje nám. Na podobném principu funguje chování i všech lidí, byť trochu komplexnějším.

Sním jablko, nebo si uříznu nohu?

Máme několik možností a rozhodujeme se pro tu, která je nám nejpříjemnější nebo o které si to alespoň myslíme. Sním radši jablko, nebo si uříznu nohu? U většiny jedinců to bude ta první možnost.

Udělám ten úkol do školy, nebo si pustím televizi? Hmm? Tady už nastává problém. Ač si uvědomujeme, že nám ignorace první možnosti může způsobit problémy do budoucna, je nám většinou přirozenější volit sezení u televize nebo cokoliv jiného, co nás baví.

Na rozdíl od nudného a ubíjejícího investování do budoucna nám to totiž přináší potěšení instantní.

Z ošklivé duše je rázem narušený mozek

Na scénu přichází termín vytvořený pro sklon k tomuto chování - lenost. Takzvaná civilizační choroba, bok po boku s obezitou, se kterou má mnoho společného.

Odepřu si knedlíky se zelím,masem, tabulku čokolády, šlehačku, dva dorty a vepřové koleno jako zákusek, když vím, že se do týdne nevejdu do dveří, nebo radši půl ředkvičky a hodinu aerobického cvičení?A stejně jako má každý člověk jiné chutě a metabolismus, má i jinak rozdané karty od Boha, Alláha a genetických předků, i co se týče lenosti obecně.

Co dělí tamto špekaté prase od vrcholového sportovce? Co dělí manažera mezinárodní firmy od líné vši, která se po ročním předstírání chřipky doplazí do práce, jen aby zjistila, že firma zkrachovala?
Asi nejpopulárnější odpovědí je vůle.

Co to je? Údajně něco, čím se dokáže člověk přinutit zvolit dočasně méně výhodnou možnost. Říct si, že musí a že to dokáže. Ale zvolí si kvůli tomuto myšlení tu dlouhodobě lepší možnost, nebo si ji jen zpříjemní, a naopak znechutí tu impulzivní, čímž by se vůle stala jen dalším z vrozených faktorů ovlivňujících výsledek, a ne veličinou, podle které lze soudit hodnotu člověka?

A když se mezera mezi miskami vah chování stane propastí a člověkova snaha vyhnout se nepříjemným věcem přeroste do absurdních výšin, stává se tento jev "nemocí". Překročíme jakousi nikým nedefinovanou hranici a z ošklivé duše je rázem narušený mozek.

Ať už prokrastinace (všudypřítomný způsob, jak si navonět možnost, která se nám líbí, ale víme, že bychom neměli - tu druhou nepříjemnější činnost odložíme, vždyť je ještě čas, že), poruchy hyperaktivity nebo podobně.

Diskutujte na blogu

Zaujalo vás, co studenti napsali v rámci projektu Studenti čtou a píší noviny? Diskutujte na studenti.blog.idnes.cz.

Běžte do hospody místo do školy, jste parazit společnosti. Hospoda je zavřená? Ve vesmíru už zbyly jen dvě možnosti, nakráčení do školy a připojení se k zástupu zvídavých hladových psů a vy uděláte to druhé? Zasypat léky. Je toto podivné rozdělování nutné, nebo by bylo lepší to přijmout jako přirozený lidský neduh? Ono tomu není tak dávno, co jsme běhali po lesích a impulzivní chování bylo ve většině případů to nejvhodnější.

Komu by se pak chtělo po těch letech najednou začít dřít celý den na poli a výsledek vidět až za půl roku.

Pavel Drtina, Gymnázium Olomouc-Hejčín

» Autor článku dostane knihu



Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Logo OSN
STUDENTI: OSN vznikla podle vítězů 2. světové války. To ji brzdí

Hlavním úkolem organizace je udržování míru ve světě a právě k tomuto cíli slouží mírové mise OSN. Za posledních 50 let OSN přispěla k urovnání celé řady...  celý článek

(ilustrační snímek)
STUDENTI: Spor o burku. Znak víry, či útlaku

Před dvěma lety bylo ve Francii zakázáno nošení burek. Tehdejší prezident toto rozhodnutí odůvodnil tím, že tento kus oblečení není pouze náboženským znakem,...  celý článek

Burka, nikáb
STUDENTI: Doběhla poslední, i tak jí tleskali

V dnešním světě na každém kousku naší planety žijí lidé, všichni jsme stejní, ale zároveň jsme úplně odlišní. Lišíme se barvou pleti, svou výchovou, zvyky,...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.