Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

STUDENTI: Zeman se ukázal jako silný státník. Poslanci selhali

  6:17aktualizováno  6:17
V červnu tohoto roku měl náš prezident Miloš Zeman velmi těžkou úlohu. Vláda Petra Nečase se po skandálu s jeho sekretářkou a trojicí poslanců musela sama rozpustit. Prezident měl v tu chvíli dvě ústavou dané možnosti. Buď mohl přijmout navrhovanou "stojedničkovou" koalici ODS, TOP 09 a strany Lidem, nebo sestavit úřednickou vládu.

Prezident Miloš Zeman zvolil po rozpadu Nečasovy vlády sestavení úřednického kabinetu (na snímku z 25. června prezident s Jiřím Rusnokem po jmenování premiérem). | foto:  Dan Materna, MAFRA

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Prezident zvolil, dle jeho slov, vládu odborníků. Tedy úřednickou vládu. Měl však právo ignorovat většinu v dolní komoře českého parlamentu? Má snad k takovému kroku větší pravomoc prezident zvolený v přímé volbě?

Nejprve se podívejme na první možnost – tedy vládu Petra Nečase bez Nečase. Tato pravostředová koalice nám vládla od roku 2010 pod názvem "vláda rozpočtové odpovědnosti", který si sama dala jako hlavní motto a příslib voličům.

Studenti píší noviny

Studenti přemýšlejí o tom, zda prezident jmenováním úřednické vlády ignoroval ducha ústavy, když nevyhověl přání většiny v Poslanecké sněmovně. Politici podle nich zklamali, když si nechali šanci na sestavení vlády vzít.

Jestli tento slib splnila, nechť posoudí každý sám. Pravdou však je, že to byla vláda zmítaná skandály, přešlapy, neschopností se domluvit na čemkoli, vysvětlit lidem své kroky a v neposlední řadě prošla několika vládními krizemi, kdy musela čelit hlasování o nedůvěře vládě.

Neustálé hádání se mezi koaličními stranami, rozpad Věcí veřejných, tvrdé reakce opozice a několik zákonů včetně církevních restitucí, které vzbudily velký odpor široké veřejnosti. To způsobilo velkou neoblíbenost u občanů v celé republice. A to je ještě třeba zmínit zvyšování daní, které se naprosto neslučuje s programem ODS, ale ani TOP 09, konzervativních stran.

Tato vláda se tedy neprojevovala příliš dobře, i když to bylo v těžké době ekonomické recese, za kterou je ovšem částečně také zodpovědná. Za sedm let pravice se nepodařilo dotáhnout zemi k ekonomickému růstu.

Tato stejná parlamentní většina chtěla znovu dostat pověření od prezidenta republiky, tentokráte už přímo zvoleného Miloše Zemana. Do čela chtěla nasadit dosavadní předsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou.

Přesně po týdnu od demise Petra Nečase prezident jmenoval vládu Jiřího Rusnoka v naději, že zemi dovede k předčasným volbám. Místo toho se však strhla vlna nevole politiků z bývalé koalice, kteří poukazovali na to, že pouze prokazatelná většina v parlamentu má dostat důvěru.

Berme v potaz to, že opozice se sestavování vlády nechtěla účastnit, jelikož by většinu nenašla snad ani ve snu. Místo toho navrhla okamžité rozpuštění Sněmovny a vypsání nových voleb. Bývalí provládní politici však tuto možnost zamítli.

Musí se držet nejen psané ústavy

Argumenty pravicových činovníků byly jasné, prezident by se měl držet nejen psané podoby ústavy, ale i určitých zvyklostí. Strany, které byly zvoleny voliči ve volbách a mají většinu, mají dostat důvěru sestavit vládu, vždyť zákonodárnou moc má parlament, ne prezident.

A s tímto tvrzením zásadně nesouhlasím. Prezident je přece hlava státu, člověk, který by měl brát v potaz všechny argumenty, a i když nemá zákonodárnou moc, má něco, co politické strany zatím nemají: přímý mandát od voličů.

Nemůžete chtít po prezidentovi, ať se zachová, jak vy si myslíte, že je správné. Prezident se musí držet psané ústavy, ta je pro něj rozhodující. To, jakým způsobem se pohybuje v mezích této listiny, není důležité. Pouze v nich musí zůstat.

Dá se souhlasit s tím, že se má držet ducha ústavy. Ovšem ten si dokáže každý právník, soudce, občan i politik vyložit různě. Rozhodnutí je tedy plně na prezidentovi a je jeho plné právo rozhodnout se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Prezident zvolený v přímé volbě není v žádném případě silnější institucí než parlament, pokud je ten však akceschopný a je v něm jasná většina, což se o případu "stojedničky" rozhodně říci nedá.

Dle mého názoru prezident v tomto rozhodování postupoval správně. Vzal v potaz přání široké veřejnosti i své. Dva měsíce nato se Sněmovna rozpustila a Miloš Zeman tuto bitvu vyhrál. A zachoval se jako silná hlava státu.

Dominik Gorčák, VOŠ DAKOL a SŠ DAKOL, Havířov-Šumbark
Autor článku dostane knihu



Témata: Daně

Rozstřel s expremiérem a bývalým předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.