Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

STUDENTI: Globální policajt není třeba. OSN je silná dost

  6:17aktualizováno  6:17
Již od první světové války je zde patrný fenomén vměšování se Spojených států amerických do cizích vojenských konfliktů. Zatímco při první a druhé světové válce je prospěšnost americké intervence nezpochybnitelná, u těch pozdějších se začaly klást (mnohdy oprávněné) otázky, zda to již USA nepřehánějí a nenarušují svým konáním suverenitu cizích států.
Čína zastupuje zájmy čím dál víc států, její názor se stává stejně důležitým jako názor USA. (Ilustrační snímek)

Čína zastupuje zájmy čím dál víc států, její názor se stává stejně důležitým jako názor USA. (Ilustrační snímek) | foto: AP

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Jako první bychom si měli zodpovědět otázku, zda vůbec někdy má cizí stát právo na zásah do vnitřních konfliktů jiného státu. Zastávám názor, že zcela nepochybně ano, a právě proto vznikla v roce 1946 Rada bezpečnosti OSN.

V této organizaci má každý významný světový region svého zástupce a k tomu je zde pět významných států s absolutním právem veta. Funguje zde tedy dost bezpečnostních pojistek a intervenci USA, NATO či někoho jiného s mandátem od Rady bezpečnosti můžeme schválit vždy.

Otázka je zapeklitější v případě, kdy jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti takovou intervenci blokuje. Naposledy se tomu tak stalo v Sýrii, kde plánovaný cizí zásah právě Rusko a Čína neschválily. Mají i v takovém případě USA právo plnit roli takzvaného globálního policajta? Dle mezinárodního práva nikoliv, z morálního či etického hlediska už je otázka komplikovanější.

Sílící vliv Číny omezuje zásah USA v rozvrácených státech

Ještě před pár desítkami let měly podle mě Spojené státy – jakožto globální hegemon – jisté právo zasahovat do svrchovanosti cizích států i přes odpor Rady bezpečnosti. Dnes už je situace jiná, svět se stává globalizovanějším a Spojené státy americké již nemají tak výsadní postavení jako dřív. Čínská ekonomika do pár let předběhne ekonomiku americkou, stejně tak význam Ruska roste každým dnem.

Právě Čína zastupuje zájmy čím dál více států, jde o největšího spolupracovníka Africké unie, regionálního lídra a největšího či druhého největšího ekonomického partnera většiny států světa. Názor Číny se tedy stává pro světové dění stejně důležitým jako názor USA a Američané nemohou její stanovisko ignorovat.

Někteří namítají, že v takovém případě by světové společenství bylo zcela neakceschopné. Podle mě tomu tak není, bylo to právě veto Číny a Ruska, které zastavilo další hrozivou intervenci do Sýrie a eventuálně umožnilo diplomatické řešení – zničení chemických zbraní.

Stejně tak v otázce KLDR, pro kterou je Čína největším spojencem, není Čína slepá a společně se Spojenými státy navrhla, prosadila a schválila sankce trestající jaderný program Severní Koreje. Globálního policajta tedy již nepotřebujeme, konsenzus světového společenství možný je.

Daniel Netrval, Gymnázium Ostrov
Autor článku dostane knihu



Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.