Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

STUDENTI: Nevolit z protestu? Takové rozhodnutí politiku nezmění

  6:27aktualizováno  6:27
Volby jsou základním prostředkem, kterým občané v zastupitelské čili nepřímé demokracii vybírají politiky a podílejí se tak na tvorbě politiky a řízení chodu státu. Konkrétní způsob voleb záleží na volebním systému, ale každý je založen na voliči a jeho rozhodnutí, komu přidělí svůj hlas. Každý volič má hlas stejné síly a v tom je volební právo rovné.
Rozhodnutí nevolit nemůže změnit politiku, a tedy ani budoucnost k lepšímu. (Ilustrační snímek)

Rozhodnutí nevolit nemůže změnit politiku, a tedy ani budoucnost k lepšímu. (Ilustrační snímek) | foto: Michal Klíma, MAFRA

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

O hodnotě mého hlasu nelze uvažovat tak, že se omezím pouze na matematický poměr mezi mým jedním hlasem a všemi odevzdanými nebo neodevzdanými hlasy všech voličů. Z tohoto omezeného pohledu se nutně musí můj hlas jevit jako zcela bezcenný pro pocit, že se podílím na řízení země. Hodnotu hlasu je však třeba vnímat jako sílu všech voličů.

Většina těch, kteří se rozhodnou nevolit, tak činí zpravidla na protest a vyjadřují tím svůj nesouhlas se stávající politickou situací a často jde i o určitou apatii a odevzdanost, založenou právě na úvaze, že jejich jediný hlas stejně nic nezmění.

Tito voliči se tak vzdají možnosti podílet se na tvorbě politiky, což ve svém důsledku znamená, že se vzdají možnosti podílet se na vytváření své životní úrovně v budoucnu nebo životní úrovně svých dětí. Rozhodnutí nevolit nikdy nemůže být konstruktivní v tom, že by mohlo změnit politiku, a tedy budoucnost k lepšímu.

Praxe ukazuje, že se hlasy mezi politickými stranami různě přelévají, od jedné strany voliči odcházejí k druhé nebo se rozhodnou nevolit, i když při minulých volbách volili, a naopak se rozhodnou volit, přestože při minulých volbách nevolili.

Rozhodnutí nevolit založené na představě, že můj hlas nemá žádnou hodnotu, může mít až fatální důsledky v tom, že se k moci dostane nějaká extremistická strana, jejíž příznivci naopak, na rozdíl ode mě, byli aktivní a volili. Svojí pasivitou jsem tak přispěla k jejich vítězství – pokud se podobně jako já rozhodlo nevolit třeba 50 procent lidí.

Proto volič nikdy a zásadně nesmí přemýšlet tak, že má jen jeden hlas, který je v celkovém počtu hlasů zanedbatelný. Nesmí zapomínat na to, že se tak jako on může rozhodnout i jiný volič, nebo dokonce jejich velký počet, který je už ve výsledku voleb rozhodující…

Naopak průzkumy spíše ukazují, že výsledek voleb ovlivnilo mimo jiné i to, že se určitá nezanedbatelná část voličů rozhodla nevolit, protože měla pocit, že jejich jeden hlas stejně nemůže nic změnit. Proto je třeba, aby každý volič na svůj jediný hlas pohlížel jako na hlas, který rozhoduje o celkovém výsledku voleb.

Anna Petržálková, Obchodní akademie a VOŠE, Svitavy
Autorka článku dostane knihu



Rozstřel s Petrem Robejškem





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.