Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

STUDENTI: Škola musí být místem pro objevování od 1. do 9. třídy

  6:26aktualizováno  6:26
"Expelliarmus!“ ozve se z jednoho kouta třídy. Atmosféra se změní, všichni cítí blesky ve vzduchu mezi protivníky. To je ale nejspíš všechno, co se stane, protože kouzla nejsou a útočník má v ruce pouhopouhou tužku.
V první a druhé třídě se na každou otázku zvedal les rukou, nadšení ale časem mizí a škola se stává nutností a zvykem. (Ilustrační snímek)

V první a druhé třídě se na každou otázku zvedal les rukou, nadšení ale časem mizí a škola se stává nutností a zvykem. (Ilustrační snímek) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Stejně si ale ráda vzpomínám na čarovnou školu plnou napětí a neuvěřitelností, zvlášť když sedím v lavici a snažím se vstřebat poslední vzorečky z matematiky.

Škola je sice nápad hezký, ovšem jeho uvedení v chod mi přijde poněkud nešťastné.

Jinak tomu bylo v první třídě. A vlastně i ve druhé. To se na každou otázku zvedal les rukou, a kdo zapomněl domácí úkol, byl za hlupáka. Čím to může být? Že by člověk byl schopný projevit samovolně nadšení pro vzdělání jen do určitého věku? Ne, to určitě ne. Vidím to sama na sobě. Nová látka mě někdy prostě baví, ani pořádně nevím proč.

Jistě, velkou část ovlivňuje učitel, velkou prostředí školy a velkou kolektiv, ovšem elaborátů a pouček na toto téma už podle mého názoru bylo napsáno dost a dost. A stále vidím na většině hodin v naší třídě aktivitu, která většinou nemá s probíranou látkou nic společného.

Co se s námi mohlo za těch devět let stát? Kam zmizelo to nadšení? Proč já sama nedokážu na deváté hodině reagovat, ani když se probírá něco, co by mě na druhé hodině zajímalo? Protože den je dlouhý a pozornost otupuje.

Ano, v tom je kámen úrazu. Člověk dokáže udržet pozornost jen po určitou dobu. Poté se mu činnost stává jednotvárnou a nedává tolik pozor – je to prostě otrava. A to je i odpověď na to, kam zmizel ten původní elán. Nejdříve je vidět v první třídě, kdy se dostaneme ze školky do školy, což je v tu chvíli nové, zázračné, informací plné místo. Ale časem si zvykneme.

Škola přestane být místem nových objevů a začne být součástí života, přejde v nutnost a nakonec vlastně ve zvyk. Protože naše pozornost ochabne.

A právě to může vyřešit změna. Jaká? Jakákoliv. Nejlépe výrazná a nečekaná, ale třeba i jen po malých kousíčkách. Nová dobrota k obědu, zajímavý výkres na páté lavici, paní vrátná, která všechny zdraví najednou francouzsky, a informace, že z automatů zmizely všechny bagety.

Ano, tyto události mohou vést třeba k projektu o Francii. Nebo naopak vůbec k ničemu! Měly by tu být. Přinejmenším proto, aby se stala škola zase místem objevování a novinek, a ne jenom spánku, taháků, dopisování o přestávkách a pětek, když se jedna z těch věcí nepovede.

Anna Chalupová, Gymnázium Postupická, Praha
Autorka článku dostane knihu



Témata: Bagety, školka

Rozstřel s modelkou Janou Tvrdíkovou





Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.