Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

STUDENTI: Vzpomínka v písni. Když ji slyšíte, cítíte to, co tenkrát

  6:47aktualizováno  6:47
Když se ráno rozhlédnu v autobuse kolem sebe, vidím spoustu mladých lidí, kteří mají v uších sluchátka. Cestou z autobusové zastávky míjím několik dalších jedinců, kteří si zpříjemňují chůzi stejným způsobem.

Mám ve své paměti jakési "album vzpomínek", které si můžu přehrát kdykoli se mi zachce. (Ilustrační snímek) | foto: SXC.hu

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Nakonec vlastně, i když usednou do lavice, občas potají někdo nasadí onen téměř neviditelný nástroj do uší a odplouvá myšlenkami mimo realitu kamsi do svého světa.

Díky technickému rozvoji se hudba stala více dostupnou a nepostradatelnou součástí našich životů. Hudba je všude kolem nás, ať chceme, či ne.
V obchodech, ve školách, dokonce i v dopravních prostředcích a na veřejnosti se s hudbou setkáváme čím dál tím častěji.

Studenti píší noviny

Studenti píší o hudbě. Popisují, že mnohdy stačí zapamatovat si jen část textu či melodii, která se později spojí s určitou událostí. Tak nám vydrží
v paměti déle.

A za sebe mohu říci, že spousta životních okamžiků je doprovázena hudbou, jakousi kulisou, která se nám postupem času dostává do popředí ve vzpomínkách. Mnohdy si zapamatuji jen část textu či melodii, která mi utkví v paměti déle a spojí se mi s určitou událostí.

Mám ve své paměti jakési "album vzpomínek", které si můžu přehrát kdykoli se mi zachce.
A pokaždé, když písničku slyším, cítím to, co tenkrát.

Každý máme své album

Hudba v mém životě hraje nepostradatelnou roli, je součástí mě a každičkého kousku života, kterým jsem byla ovlivněna. Ve chvílích, kdy je mi smutno a cítím se sama, sáhnu po sluchátkách a pustím si písničky, které mě dokážou rozveselit a přenést na jiné myšlenky.

Vybírám převážně podle textů, styl hudby pro mě má až druhotný význam. Písnička mnohdy vyjádří naše pocity lépe než tisíc slov. Plní jakési poselství, jak někomu něco sdělit. Jak sdělit něco o sobě, o svém nitru a svých pocitech, které občas chceme dát ostatním najevo.

Měli bychom písničky brát jako jakési hlubší vyjádření a naučit se naslouchat jejich pravému významu. A já pevně věřím, že je stále ještě hodně písniček, které mají hlubší podstatu, než udržet první místo v hitparádách díky rádoby drsnému, ale prázdnému textu a chytlavé melodii, případně svým naoko dráždivým videoklipem.

V tomto směru je pro mě tedy důležité, co moji blízcí "sdělují" svými písničkami. Každý jsme jiný a každý máme své prožité "album" a své hudební pocity.

Adéla Kotková - Gymnázium Z. Wintra, Rakovník
Autorka textu dostane knihu



Rozstřel s expremiérem a bývalým předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.