Zadání pro účastníky, kterým muselo být nanejvýš osmnáct let, bylo tvrdé. Jednalo se totiž o pokusy na miniaturní úrovni, kterým se říká nanoexperimenty. Jejich přístoje směly vážit maximálně tři gramy a musely se vejít do válečku o velikosti centimetr krát centimetr. Nakonec zvítězily dva návrhy. Lucas Moller ze školy v městečku Moscow ve státu Idaho navrhl aparaturu ke zjištění největšího sklonu plochy půdy, při němž se ještě udrží prach, aniž by sklouzl. Výsledek by měl pomoci konstruktérům při vývoji solárních panelů tak, aby se na nich hromadilo tohoto prachu co nejméně. Kelly Trowbridgeová a Jessica Shermanová z Lansingu ve státu New York vymyslely metodu zjišťující, jak měď reaguje na tamní atmosféru. I to bude důležité pro inženýry marsovských strojů. Oba přístroje jsou součástí rozsáhlých pokusů, které mají zkoumat vlastnosti prostředí této planety. Na základě studentských návrhů zkonstruovali obě aparatury odborníci. Nyní procházejí nezbytnými zkouškami, aby se prokázalo, jestli vyhoví všem tvrdým podmínkách startu a pobytu v kosmickém prostoru. Původně chtěli Američané vyslat automat, který by přistál na povrchu Marsu, příští rok. A však po loňských neúspěších dvou sond se rozhodli odložit další průzkum patrně na rok 2003.
ker
