Plzeňským učitelům a studentům se nelíbí hodnocení maturitních písemek. Podle nich jsou hodnotitelé neobjektivní. Ilustrační snímek

Plzeňským učitelům a studentům se nelíbí hodnocení maturitních písemek. Podle nich jsou hodnotitelé neobjektivní. Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Studenti a kantoři se bouří kvůli hodnocení maturitních písemek

  • 643
Plzeňští studenti a kantoři se bouří kvůli novému způsobu hodnocení maturitních slohových prací. Zatímco loni je opravovali učitelé na školách, letos to byli speciálně vyškolení hodnotitelé a ti byli podle češtinářů neobjektivní. Řada studentů tak u maturity podle nich propadla neprávem.

Maturant Zbyněk Wočadlo z Gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni se těšil na dlouhé prázdniny, na Fakultu elektrotechnickou ZČU byl přijat bez zkoušek. Má to jedinou podmínku: dodat maturitní vysvědčení. A to bude problém. Student, stejně jako řada dalších, doplatil na subjektivní hodnocení slohových prací.

Wočadlo dostal z 30 možných bodů pouze sedm. Podle hodnotitele je text práce povrchní, spíš než o zvolené vypravování se jedná o úvahu, objevuje se zde množství nevhodně zvolených výrazů a slovní zásoba je "nemotivovaně chudá".

Komentář

Michala Musila

"Přečetla jsem si originál jeho práce a dala ho přečíst i dvěma kolegům, kteří jsou proškolenými hodnotiteli písemných maturit. Oba mi potvrdili, že výkon odpovídá trojce, nikoliv pětce," pozastavuje se jeho češtinářka Monika Stehlíková. V úterý kvůli tomu napsala i otevřený dopis ministru školství Petru Fialovi.

Na Gymnáziu na Mikulášském náměstí neprošlo písemnou prací šest studentů, což je nebývale mnoho. "Další student naší školy, který měl dlouhodobě velmi dobré výsledky, získal 0 bodů, protože údajně nedodržel zadání stylistického útvaru - jeho práce prý byla stížnost, nikoli však stížnost oficiální," doplňuje Stehlíková.

Tento student přitom dosáhl v didaktickém testu z českého jazyka úspěšnosti 94 procent. "Jsem přesvědčená, že výsledek 0 bodů je naprosto neoprávněný," říká Stehlíková s tím, že zmínění studenti už podali odvolání.

Wočadlo podal odvolání už minulý týden. "Opravdu jsem s tím nepočítal. Po ústní zkoušce jsem si říkal, že už jsem za vodou, že už se nemůže nic stát," popisuje maturant.

Jedno z témat písemných prací byl recept na palačinky

Stěžují si ale i další školy. Výjimku netvoří ani církevní gymnázium. A to i přesto, že tu uspěli všichni studenti. "To nám samozřejmě dělá radost. Je třeba to ale brát v širších souvislostech. Jedno z témat písemné práce byl recept na palačinky. To je urážka maturitní zkoušky," zlobí se Daniel Petříček, ředitel gymnázia, a dodává, že škola se vždy při zadávání prací snažila klást důraz na témata, která by umožňovala vyjádření vlastních myšlenek a kreativitu.

I tento fakt navíc přispívá k dalšímu paradoxu letošních výsledků písemné práce z českého jazyka.

"Bylo běžným jevem, že dlouhodobě vynikající studenti získali průměrný až podprůměrný počet bodů, zatímco studenti méně schopní ve slohové práci triumfovali, a to jen proto, že si vybrali jednoduchý návod na přípravu palačinek," souhlasí s Petříčkem Monika Stehlíková. Podle ní je to pro budoucí maturanty jednoznačný vzkaz k tomu, aby si vybrali cestu nejmenšího odporu a volili neriziková témata.

A podobně mluví i další školy: Masarykovo gymnázium nebo střední průmyslová škola dopravní. "Je to hrůza. Četl jsem si ale i hodnocení práce studentky, která těsně neuspěla. První dvě věty hodnocení nemají hlavu ani patu. Nedávají smysl, nenavazují na sebe. Jak si může takový hodnotitel dovolit dát studentovi 11 bodů místo 12, aby neprošel?" neskrývá rozhořčení zástupce ředitele SPŠ dopravní Jan Šulc.

"Učím přes třicet let, teď jsem ale opravdu rozezlen. Chudáci maturanti," dodává. Podle něj ale nejde ani tak o samotné procento neúspěšných. To je zhruba srovnatelné s loňským rokem.

Ředitelka Masarykova gymnázia Margit Turníková je z letošních státních maturit také rozčarovaná. A je přesvědčená, že písemná práce u státních maturit není vůbec třeba. "Mělo by se zůstat u didaktického testu, jak to bylo původně navržené," míní Turníková.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue