Žák třetího ročníku Vyšší odborné školy a střední průmyslové školy ve Žďáru nad Sázavou přesvědčil porotu tím, že měl svůj projekt dobře promyšlený. Sám ho navíc sestavil a jeho fungování, přednosti i využití ještě porotcům názorně předvedl.
S parním motorem se dostal až do mezinárodního kola, kde se o jeho vítězství mluvilo v kuloárech. Nakonec se ale pořadatelé rozhodli změnit soutěž na nesoutěžní přehlídku a odbornou konferenci.
"Jsem přesvědčený, že tento parní motor má velkou budoucnost. Právě pracujeme na jeho vylepšení, ale už teď může zásobovat elektřinou například vrtačku nebo podobný přístroj," řekl David Kolář a svá slova hned názorně předvedl.
"Je to jednoduché. Motor pracuje na principu vnějšího spalování. My vyrobíme páru, která putuje do rozvodu a z rozvodu pak proudí na píst. A píst koná ten přímočarý pohyb, který se pak převádí na pohyb otáčivý," vysvětlil David.
Motor nepotřebuje maziva a jeho provoz je čistší
Princip parního motoru je sice známý, nová je tu ale technologie, díky které je motor ekologický. "Píst je vyrobený z měkké slitiny, takže motor nepotřebuje žádná maziva. Na mazání mu stačí vodní pára," prozradil student jeden z drobných rozdílů, který ovšem znamená ve výsledku nižší náklady, čistší provoz bez odpadu a pravděpodobně nepotěší producenty technických olejů.
Malý parní motor by podle Davida i jeho učitele Milana Řehoře mohl jednou zásobovat energií i běžnou domácnost, a to s poměrně malými náklady. "Pára se dá vyrábět jakkoli, i pomocí solární energie. A vyrobenou elektřinu lze uchovat v akumulátoru," doplňuje studenta učitel a dodává, že životnost tohoto stroje je téměř neomezená.
Chlapci pomáhalo dalších šest studentů
David Kolář je student, o kterém mnoho pedagogů marně sní, jiní se podobných aktivistů zase obávají. "Už v prvním ročníku za mnou přišel s tím, že si chce postavit Stirlingův motor. Tak jsme se do toho pustili," vypráví učitel odborných předmětů a dodává, že Kolářova práce slavila úspěchy hned na několika soutěžích.
Proto mu učitel později nabídnul nápad a jakýsi polotovar parního motoru, který na svém internetovém blogu popsal kutil z Prahy Petr Šedý. Jeho myšlenku pak ve škole převedli do praxe a některé věci vylepšili. "Na elektrocentrále nakonec s Davidem pracovalo dalších šest studentů. Tomáš Hanák, Miloslav Smutka a Michal Bruckner sestrojili elektrický ovládací panel, Vít Maštalířský, Karel Sýkora a Pavel Poul zase vyrobili chybějící parní kotel.
"Použili jsme lahev na propanbutan. K té jsme dodali pojistný ventil a zařízení přivádějící vodu. Parní motor je jednoválcový a startuje se pomocí elektromotoru, který slouží zároveň jako elektrický setrvačník," popsal David Kolář.
