Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proud v železné oponě jsem chtěl vypnout od počátku, tvrdí Štrougal

  16:24aktualizováno  16:24
Bývalý premiér a ministr vnitra komunistického Československa Lubomír Štrougal odmítá jakoukoli vinu za smrt lidí, kteří v šedesátých letech zahynuli po zásahu elektrickým proudem na hraničních zátarasech. Štrougal to uvedl v reakci na rozhodnutí policie, která ukončila vyšetřování, protože je případ promlčen.

Lubomír Štrougal tvrdí, že už při nástupu do funkce ministra v roce 1961 byl přesvědčen o tom, že se elektřina k ochraně hranic nemá používat. Její vypnutí ale trvalo delší dobu kvůli nutnosti personálních změn a politickým vyjednáváním. Uvedl to v prohlášení, které poslal ČTK.

Fotogalerie

Úřad pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu prošetřoval Štrougalovu vinu na smrti desítek lidí, kteří se pokoušeli přes hranice emigrovat na západ. Celkem proud v železné oponě zabil 91 lidí, v době ministrování Štrougala pak 33. Policisté ale tento týden prověřování zastavili kvůli promlčení (více o odložení Štrougalova případu jsme psali zde).

„O tom, že vysoké napětí elektřiny nemá být použito k ochraně státní hranice, jsem byl přesvědčen již při nástupu do funkce ministra vnitra v roce 1961,“ tvrdí nyní Štrougal. Proti jeho názoru se prý stavěl tehdejší náměstek na ministerstvu Ludvík Hlavačka, který byl zároveň velitelem pohraniční stráže.

GLOSA: Vyšetřování skončilo, zapomeňte...

Štrougal tvrdí, že po složitých politických jednáních dosáhl jeho odvolání začátkem roku 1962. Hlavačku ve funkci nahradil Karel Peprný, se kterým byl Štrougal dohodnutý na vypnutí elektrického plotu. „Návrh na jeho vypnutí jsme společně s plukovníkem Peprným předložili prezidentu republiky a předsedovi rady obrany státu Antonínovi Novotnému. Ten po rozsáhlých personálních změnách ve vládě i v ÚV KSČ vyslovil s návrhem souhlas až v roce 1963,“ doplnil v prohlášení Štrougal.

Pak podle něj ještě vypnutí elektřiny musel prezident vyjednat s tehdejším prvním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Nikitou Chruščovem, což se stalo v roce 1964. „Teprve pak bylo možno přistoupit k likvidaci vysokého napětí na hranicích,“ uzavřel Štrougal.

Elektrické dráty natáhli komunisté v letech 1951 až 1953. Od začátku padesátých let do roku 1965 fungoval i elektřinou nabitý plot. Na železné oponě zemřelo mezi léty 1948 až 1989 246 lidí. Elektrický proud zabil celkem 91 lidí, kteří se hranici snažili překonat.

Lubomír Štrougal jako vystudovaný právník nastoupil v roce 1948 do aparátu KSČ. V roce 1957 se stal vedoucím tajemníkem Krajského výboru strany v Českých Budějovicích, o rok později i vstoupil i do Ústředního výboru KSČ. Od roku 1959 do roku 1961 byl ministrem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, následující čtyři roky ministrem vnitra. Od roku 1965 působil jako tajemník ÚV KSČ. V roce 1970 se stal předsedou vlády ČSSR.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.