"Na základě dostupných informací a po seriózní úvaze jsem se rozhodl, že se výběrového řízení na tento post nezúčastním," oznámil Stropnický. Jeho jméno se přitom v této souvislosti objevilo v médiích několikrát a on sám přiznává, že o možnosti přihlásit se do konkurzu chvíli uvažoval. Z několika důvodů se nakonec rozhodl opačně. "Výběr na toto místo pomocí agentury nepovažuji za ideální," říká například.
Domnívá se totiž, že by Radě ČT měl stačit jeho životopis, projekt a testy NATO, které jako bývalý diplomat musel absolvovat. Jinak mu také vadí, že nového ředitele vybere současná rada, teprve poté má být schválen nový televizní zákon - takže se za pochodu změní pravidla hry.
Způsob, jakým se vybírá nový ředitel televize, považuje za nepřijatelný i Ivo Mathé, který byl šéfem ČT v letech 1991-1998. "Nejsem blázen. Nebudu se účastnit výběrového řízení, které organizuje firma, jež není v obchodním rejstříku. Považuji za skandální, že člověka, který bude rozhodovat o pětimiliardovém rozpočtu televize, vybírá společnost, kterou její majitel provozuje na živnostenský list," řekl Mathé v deníku Právo na adresu firmy Hofírek Consulting.
Této firmě mohou uchazeči o post ředitele ČT posílat přihlášky do příštího pondělí. Nového ředitele pak musí schválit alespoň deset ze čtrnácti členů Rady ČT a jméno vítěze musí podle zákona oznámit v polovině února, tedy tři měsíce po odvolání Balvína.
Do té doby lze jen spekulovat, kdo všechno by mohl po sérii několika neúspěšných ředitelů (Jiří Balvín, Jiří Hodač, Dušan Chmelíček, Jakub Puchalský) stanout v čele veřejnoprávní televize.
Čím dál častěji se například mluví o generálním řediteli televize Prima Martinu Dvořákovi. Nemalé jsou i šance současného prozatímního ředitele České televize Petra Klimeše, který Radu ČT potěšil rychlou přípravou vyrovnaného rozpočtu na letošní rok (což Balvín označoval za nemožné), neprotestují proti němu ani zaměstnanci televize.
Podle neoficiálních informací z Rady ČT není vyloučeno, že budou vybírat spíše mezi lidmi mimo branži, tedy bez vazeb na zaměstnance a producenty České televize.
Mohla to být zajímavá zkušenost, říká Stropnický
Skupina případných kandidátů na ředitele České televize prořídla. Herec a diplomat Martin Stropnický včera vysvětlil, proč se o tento post ucházet nebude.
Konkurzu na ředitele ČT se nezúčastníte. Jak vysvětlíte zvěsti, že už jste si Kavčí hory obhlížel?
To je jeden z těch zábavných informačních folklorních tanců. Ano, byl jsem v televizi. Dokonce několikrát. V dabingu i na natáčení, jsem totiž tak trochu herec. Zvěstí je kolem televize dost. Z různých článků a vyjádření jsem nabyl dojmu, že v jejím čele by měl stát zkušený a uznávaný televizní odborník nepoznamenaný televizní minulostí, vyzrálý mladý manažer, dynamický, rozvážný chlapík, razantní reformátor, v kolektivu odborářů oblíbený. Prostě takový globální pašák.
Přesto máte dost jasnou představu, co by Česká televize i její šéf měli dělat. Nebudete litovat, že jste to přece jen nezkusil?
Ne. Nemohl jsem se rozhodnout jinak. Ponechám si jen pocit, že to mohla být za jistých okolností velmi zajímavá příležitost. Nepřišla prostě v pravou chvíli.
Ale podle tradice může stejná příležitost, tedy hledání nového ředitele ČT, nastat do roka znovu. Ani příště se jí nechopíte?
Na Moravě se říká: Kdyby babička měla pimpáska, byl by to dědeček. Ale vážněji: plánuji svůj život maximálně na šest měsíců dopředu.
Zapadá do těch šesti měsíců jiná možnost, o níž se mluví, totiž že se vrátíte do křesla ministra kultury?
Jste druhý člověk, který mi to v rozmezí týdne říká, a pro mě je to skutečně hodně veselý nápad.
Takže to není pravda?
Už jsem ministrem kultury byl.
|
Jumbo a kolmý start Mé jméno se několikrát objevilo ve sdělovacích prostředcích v souvislosti s úvahami nad kandidáty na nového ředitele České televize. Na základě informací a po seriózní úvaze jsem se rozhodl, že se výběrového řízení na tento post nezúčastním. Veřejnoprávní televize se nachází v určitém mezidobí. Na jedné straně se opakovaně volá po reformách, na straně druhé je nutné klást si otázku, zda pro ně existují základní podmínky. Vláda připravuje novelu "televizního zákona". Předloha, jejíž projednávání v parlamentu bude nepochybně složité, navrhuje změnu některých klíčových ustanovení, která mají na podmínky působení veřejnoprávní televize zásadní vliv. V platnost vejde v té či oné podobě pravděpodobně v závěru roku. Nový televizní ředitel bude jmenován stávající Radou ČT za platnosti současného zákona a na základě předloženého projektu, který bude realizován z rozhodující části za existence změněných pravidel pod dohledem jiné rady. Jaké rady a jakých pravidel, na to není odpověď. Restrukturalizace zbytnělého a zapouzdřeného kolosu prováděná za stabilního chodu a sociálního smíru je velice náročným krokem vyžadujícím nezpochybnitelný mandát stojící na široké a dlouhodobé podpoře politických i odborných kruhů. Pohybujeme se v ne zcela přehledném mediálním prostředí. Veřejná odborná debata je ovlivněna letitými klišé, zavádějícími polopravdami i zarážející neznalostí. Připočtěme nedobrou ekonomickou situaci ČT, nutnost bezodkladně učinit opatření, jejichž netrpělivě očekávaný efekt se projeví s časovou prodlevou, a souběžně potřebu okamžitě zajistit vysoce profesionální zvládnutí prvořadých úkolů, jakým bude i červnové referendum o vstupu do EU. To jsou jen některé další okolnosti stavějící ředitele do role pilota, jenž má provést s jumbem kolmý start a poté hladce přistát na letadlové lodi. Výběr na toto specifické místo pomocí agentury nepovažuji za ideální. Za uchazeče má mluvit jejich curriculum, projekt a tým. Absolvoval jsem v rámci působení v diplomacii nejnáročnější testy NATO sestavené podle nejmodernější alianční metodiky. Mám za sebou jistou profesní dráhu. Neskromně si myslím, že na přímé předložení projektu Radě ČT by to mělo stačit. Bez sebemenšího podtextu tedy přeji radě při výběru šťastnou ruku a novému řediteli hodně síly a jasnozřivosti. Nečiním tak z altruismu. Naopak. Potřebuji co nejkvalitnější veřejnoprávní televizi jako občan i jako herec. |
