Nedávno byla projednána novela zákona, která umožňuje vojenské policii vyšetřovanou vojenskou kauzu předat státnímu zástupci, dříve ji po zahájení vyšetřování musela předat policii. „Teď už budeme moci tu kauzu dotáhnout až do fáze předání státnímu zástupci, což je docela podstatné,“ uvedl Stropnický.
Dalším krokem by pak mohli být právě i specializovaní státní zástupci, kteří by mohli podle Stropnického působit alespoň na hlavních státních zastupitelstvích. Ministr bude návrh řešit ještě s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem a náčelníkem vojenské policie Pavlem Křížem.
Sobotní schůzky se také zúčastnil bývalý ministr obrany Vlastimil Picek, který o zřízení institutu speciálních státních zástupců usiloval už zhruba před osmi lety, návrh ale tehdy neprošel. „Já bych maximálně podporoval, aby tyto specializované útvary vznikly,“ uvedl Picek. Podle něj by se měly zabývat lidmi nejen z armády, ale například z dalších složek jako jsou policisté, hasiči, vězeňská služba nebo celní správa.
Instruktoři posádek L-159 by do Iráku mohli odletět v květnu
Stropnický po schůzce novinářům přiblížil i plány na vyslání instruktorů posádek L-159 do Iráku. O vyslání zhruba třicetičlenného týmu včetně techniků a vojáků bude vláda rozhodovat na jednom z nejbližších jednání. Podle ministra se na schůzce také mluvilo o způsobech, jak přispět ke zlepšení situace na Blízkém východě, aby se situace postupně dostávala pod kontrolu. Jedním ze způsobů je pomoc iráckým armádním silám.
První skupina iráckých pilotů na strojích L-159, které ČR Iráku prodává, dokončila v únoru výcvik v Česku. Irák už převzal první dva letouny, další tři by měl obdržet v prvním pololetí letošního roku. Celkem Irák přes společnost Aero Vodochody získá 15 strojů, které česká armáda nepotřebuje.
V sobotu odpoledne také mělo odstartovat z Pardubic letadlo se 6 600 samopaly pro Irák. Součástí zásilky je i munice. O této vojenské pomoci v rámci boje s radikální organizací Islámský stát rozhodla vláda v lednu. V uplynulých měsících už Česko Iráku a Kurdistánu darovalo miliony nábojů do kulometů, samopalů, 5 000 ručních granátů a 5 000 nábojů do pancéřovek.
Rozpočet armády by měl meziročně stoupat o 4,5 mld. Kč
Stropnický po schůzce také zveřejnil výhled růstu tozpočet armády. Ted by dle něj měl meziročně stoupat o 4,5 miliardy korun, což odpovídá potřebám a schopnosti uskutečnit plánované investice. Podle ministra plánovaný rozpočet dává solidní prostor pro rozvoj a pro to, aby se modernizovala armáda. „Není něco, co bychom nutně potřebovali a na co nemáme peníze,“ uvedl.
Výše meziročního růstu v příštím roce o zhruba 4,5 miliardy korun podle něj odpovídá tomu, na co zvládne ministerstvo vypsat tendry a peníze proinvestovat. „Vítám některé změny zákona o veřejných zakázkách, protože tam už není jediné kritérium nejnižší ceny,“ řekl. Poukázal i na další změny zákona, například černé listiny uchazečů nebo postup v případě přihlášení jediného uchazeče o zakázku.
Armáda plánuje do roku 2029 koupit pro sedmou obrněnou brigádu asi 200 bojových vozidel pěchoty. První kusy by vojáci mohli dostat v roce 2019. Dalším velkým nákupem v příštích letech bude pořízení 49 děl, osmi mobilních 3D radiolokátorů nebo 12 víceúčelových vrtulníků.
Česko se vstupem do NATO zavázalo k vyčlenění dvou procent HDP pro potřeby obrany, nyní se ale rozpočet obrany pohybuje kolem jednoho procenta. Vládní koalice se dohodla, že do roku 2020 by na obranný rozpočet mělo jít 1,4 procenta HDP. V takovém případě koncepce předpokládá, že v roce 2020 by ministerstvo obrany mělo při každoročním dvouprocentním růstu české ekonomiky k dispozici 72,86 miliardy korun.
V roce 2015 bylo z konečného rozpočtu ministerstva obrany 48,96 miliardy korun vyčerpáno 47,34 miliardy. Ministerstvo loni hospodařilo se schváleným rozpočtem 44,4 miliardy, zbylé téměř tři miliardy podle úřadu tvořily nespotřebované výdaje z roku 2014, mimorozpočtové zdroje a platby z EU a NATO.
