Česká armáda může v případě potřeby vyslat do uprchlických táborů v okolí Sýrie tisíce vojáků. Podle ministra obrany Martina Stropnického by to nebylo na úkor zajištění bezpečnosti v Česku. Vojáci by v takovém scénáři měli pomáhat s registrací uprchlíků, logistikou či zásobováním.
Stropnický v pořadu zdůraznil, že Evropa musí zároveň věnovat mnohem více úsilí o definici „bezpečných zemí“, aby imigrační proud neposilovali ekonomicky motivovaní lidé například Balkánu. „To jsou typičtí ekonomičtí migranti,“ řekl ministr. Zopakoval také svůj návrh, že by země Visegrádské skupiny mohly k řešení krize přispět společným vybudováním velkého a přiměřeně vybaveného záchytného tábora pro běžence.
Nasazení armády by musela schválit vláda, a to jak pro operaci uvnitř českých hranic, tak i pro zahraniční misi. V případě dlouhé mise je zapotřebí i souhlas parlamentu.
„Když bude potřeba, vojáci budou“
Stropnický prohlásil, že česká armáda může celkem uvolnit i víc než 2 500 vojáků, o kterých v sobotu na Dnech NATO v Mošnově na Novojičínsku hovořil náčelník generálního štábu Josef Bečvář. „Dostaneme se opravdu výrazně výš než těch dva a půl,“ řekl Stropnický. „Když bude ta potřeba, tak prostě budou,“ doplnil. Konečný počet vojáků nasazených v Česku i zahraničí podle něj může být i více jak dvojnásobný, tedy přes pět tisíc.
„Okamžitě jsme připraveni vyslat ve velmi krátké době, zhruba do 48 hodin, 900 vojáků ve prospěch Policie České republiky a ta by následně definovala, kde ti vojáci by sloužili,“ řekl v sobotu Bečvář. Maximum, jež by armáda mohla policii poskytnout, by podle něj bylo 2500 vojáků.
Na velice podobné číslo 2 600 vojáků se v srpnu odvolala Česká televize (psali jsme o tom zde). Uvedla, že je to cifra z materiálu ministerstva obrany. Generální štáb to tehdy nechtěl komentovat, nyní ale generál Bečvář tvrdí v zásadě to samé.
„Budu poslední, kdo by posílal vojáky pryč, kdyby byli potřeba“
Ministr Stropnický zdůraznil, že primární zůstává zajištění bezpečnosti v Česku. „Budu poslední, kdo by odsud vojáky posílal pryč, když budou potřeba tady,“ poznamenal.
Další pomoc Kurdům: lehké zbraně?Ministr Stropnický v pořadu také uvedl, že ČR nadále počítá s podporou pešmergů, "Zaslouží si to," řekl Stropnický o jednotkách pešmergů, jimž Česko už v minulosti poslalo munici. A další zásilky jsou minimálně ve stadiu úvah. "Nevylučuji, že to mohou být i dodávky jiného materiálu. Je dost možné, že v budoucnosti by to mohly být lehké zbraně," uvedl Stropnický v ČT. Vyzbrojení Kurdů není dvoustrannou záležitostí české a kurdské strany. Irácká vláda v Bagdádu, která je prostředníkem vyzbrojování, hlídá, aby Kurdové, z jejich pohledu separatisté, příliš nezesílili. |
„Co je větším armádním úkolem, než střežit hranici a pomáhat tam, kde problém vzniká, to znamená na Blízkém východě?“ položil ministr řečnickou otázku.
Mediální scénu v ČR před několika týdny rozvířilo nepochopení toho, jak se armáda ohradila proti představě, že postaví vojáky na hranici v gestu odhodlání chránit republiku před běženci. Generální štáb tehdy uvedl, že takové opatření by mohlo znamenat ohrožení výcviku. Kritici tehdy tvrdili, že armáda staví výcvik nad povinnost ochrany hranic. Nic takového ale vojsko neříkalo, své prohlášení vydalo v době, kdy policie o pomoc armádu nežádala a vystačila si s vlastními silami.
Vojáci by podle Stropnického pomáhali policistům v případě potřeby, případně by se zapojili do ochrany táborů. „Nepředstavujme si to tak, že vojáci někam pochodují a střílejí. Vojáci zmnožují počet policistů a pomáhají organizačně,“ uvedl.
Nasazení armády by podle Stropnického měla koordinovat Evropská unie a zapojily by se do něj všechny členské státy.
