Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obrana couvá od plošných odvodů. Najdeme alternativu, řekl Stropnický

  12:51aktualizováno  12:51
Ministerstvo obrany dalo jasně najevo, že nezavede plošné odvody obyvatel do vojenských záznamů. Novelu branného zákona, která plošné odvody mužů i žen obsahovala, schválila původně vláda, ale poslanci z branného výboru i někteří odborníci byli proti. „Najdeme alternativní řešení,“ řekl na páteční tiskové konferenci ministr Martin Stropnický.

Ministr obrany Martin Stropnický uvedl, že jeho resort původně plošné odvody mužů a žen nechtěl, ustoupil ale námitkám právníků. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Uvítali bychom selektivní odvody. Nikdy jsme nebyli pro ty plošné, ale narazilo to na právní výklady a museli jsme to přeformulovávat,“ přiznal ministr obrany. Zdůraznil, že v původním záměru ministerstva plošné odvody nebyly.

Ministerstvo si také u agentury Median zadalo průzkum, z něhož vyšla poměrně zajímavá čísla. S obnovením základní vojenské služby by rozhodně či spíše souhlasilo 63 procent lidí, s pravidelnými odvody dokonce 69 procent. Celkem 86 procent lidí soudilo, že odvody - pokud mají být - mají být pro ženy pouze dobrovolné. Dvě třetiny lidí si ale myslí, že odvody samotné nemají pro bezpečnost země praktický přínos a bylo by třeba doplnit je výcvikem.

Z rizik pro bezpečnost České republiky dotázaní nejčastěji jmenovali příliv uprchlíků do Evropy (83 %), dále konflikt na Ukrajině (75 %) a konfliktní vývoj na Blízkém východě (73 %). Je nicméně třeba dodat, že právě blízkovýchodní války jsou zdrojem přílivu značné části uprchlíků. Loni například ze Sýrie do EU dorazilo 122 tisíc žadatelů o azyl.

Selektivní odvody by byly diskriminací, vadilo vládním právníkům

Úplně původní záměr skutečně plošné odvody celých populačních ročníků - chlapců i dívek - nepředpokládal. Právníci z legislativní rady vlády však podle Stropnického přišli s námitkami, že by takto zamýšlené selektivní odvody mohly být označeny za diskriminační.

Do vlády tak dorazil návrh s plošnými odvody, který už vládní legislativci pokládali za formálně správný, ale zase vadil vojenským odborníkům. Těm zůstaval rozum stát nad argumenty právníků.

Například bývalý šéfporadce ministra obrany Alexandra Vondry František Šulc v rozhovoru pro iDNES.cz zmínil, že odvádět sto tisíc lidí ročně by vyžadovalo značné kapacity, bylo by to provozně drahé a bez dalšího výcviku odvedenců, řádného udržování a aktualizace získaných dat by informace o odvedencích rychle zastaraly (rozhovor najdete zde).

Právě ochota ministerstva obrany ustoupit z řešení, které původně schválila vláda, může být pro další osud branného zákona klíčová. Zákon patří v rámci obrany státu k těm nejdůležitějším a nejeví se příliš pravděpodobně, že by jej bylo možné během projednávání ve Sněmovně upravit „kutilstvím“ v podobě jednotlivých poslaneckých návrhů bez podpory ministerstva obrany.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.