Hlasy odborníků, kteří znají situaci v uvedených firmách, jsou protichůdné. Zatímco někteří by především u Zetoru neváhali s vyhlášením konkursu, jiní jej považují stále za velmi významný podnik. "Královopolská má šance, je to podnik, který nepřerušil výrobu, má provozní zisk a nesoustřeďuje se na jeden obor. U Zetoru je situace podstatně horší. V podniku zatím podle mého nezačala restrukturalizace a je to stále trochu takové vodění za nos. Podle mého je cena za záchranu Zetoru příliš velká a podnik měl skončit dávno v konkursu," míní analytik brněnské burzovní společnosti Cyrrus Petr Bodeček.
Naopak ředitel Obchodní a hospodářské komory Petr Bajer říká, že zachránit Zetor je důležité. "Je to významný podnik pro tento region, je významný také pro ostatní subdodavatele. Traktor je v zahraničí považován za moderní výrobek," vysvětlil Bajer. "Možná by bylo lépe, kdyby se peníze, které se věnují na záchranu těchto bývalých kolosů věnovaly na podporu nových podnikatelských projektů, kde mohli najít práci lidé z těchto problémových firem," říká Roman Konečný z poradenské agentury Etis.
Krach firem by zvýšil nezaměstnanost
Královopolská a Zetor nyní zaměstnávají necelé tři tisíce lidí. "Je jasné, že už to není tak významné, jak ještě před několika roky, ale přesto jde o podstatné číslo. Proto je zájem, aby oba podniky fungovaly, dopady jejich konce by byly velké," řekl ředitel brněnského úřadu práce Pavel Horský. Podle něho by v případě krachu snadněji hledali práci dělníci s praxí a vysokoškoláci, mnohem hůře by na tom byli středoškoláci.
Školáky strojírenství neláká
Problémům strojírenských továren se přizpůsobují také školy a rodiče. Strojírenské podniky se tak už několik let potýkají s nezájmem mladých vyučit se v tomto oboru. Brno se totiž stává centrem elektrotechnického průmyslu - tomu se přizpůsobuje také vysoké školství. "Už nebudeme zvyšovat počty studentů na strojírenských oborech, chceme naopak více rozvíjet právě elektrotechniku," vysvětlil už dříve rektor Vysokého učení technického Jan Vrbka.
Královopolská je perspektivní
Věřitelé Královopolské strojírny souhlasili s tím, že podnik může projít nuceným vyrovnáním. Podnik ale nyní musím počkat na to, jak dopadne odvolání tří věřitelů proti rozhodnutí soudu, který nucené vyrovnání povolil.
Samotní věřitelé chtějí, aby se Královopolská zachránila. "Podnik by měl určitě dostat šanci. Pokud se dá firma do pořádku ještě teď, bude to levnější varianta, než kdyby se rozjížděla od začátku někdy v budoucnosti. Navíc by její konec negativně ovlivnil míru nezaměstnanosti v brněnském regionu," poznamenal jeden ze zástupců ostravských věřitelů Pavel Zajíc. Podobný názor měl před včerejším jednáním i Antonín Hallo ze vsetínské firmy M+V. "Firma přece nemůže za to, že měla špatný management, který ji dovedl tam, kde v současnosti je," poznamenal Hallo.
Generální ředitel Královopolské Milan Rada netajil po skončení jednání věřitelů uspokojení: "Věřitelé s přednostním právem dostanou sto procent svých pohledávek, ostatní třicet procent. Valná hromada navíc schválila navýšit základní jmění společnosti o pohledávky věřitelů. Z dlužných čtyř miliard se budou tři miliardy kapitalizovat. Královopolská je zachráněna a soudní vyjednání je v rukách firmy".
Zetor znovu ve ztrátě
Zetor dosáhl ztráty přes jednu miliardu tři sta tisíc korun. "Prožil jedno z nejhorších období za dobu své existence," tvrdí generální ředitel Zetoru Vratislav Gój. Podle něho se však letos situace zlepšuje a podnik měl po dlouhé době v dubnu provozní zisk. Měsíčně se v Zetoru vyrobí tři sta až čtyři sta traktorů. "Dokazujeme, že máme právo na existenci, rozjíždět podnik v takovém stavu, v jakém je Zetor, je horší než rozjet nově postavený podnik na zelené louce," říká Gój.
Přesto, že vedení podniku tvrdí, že Zetor je z nejhoršího venku, znovu se asi nepodaří dodržet letošní plán na výrobu sedmi tisíců traktorů. Objektivní důvody, tvrdí vedení společnosti. "Měli jsme kvůli financování vývozu výpadek na americkém trhu, méně traktorů kvůli slintavce a kulhavce odebrali také zákazníci v západní Evropě, celkem jsme tak dodali o tisíc traktorů méně. Je to nenahraditelný výpadek," říká Gój. Restrukturalizace společnosti navíc letos přinese také prodej majetku z rozsáhlého areálu Zetoru a propuštění části z dvou tisíc dvě sta zaměstnanců firmy.
Obě společnosti čekají na spásu ze zahraničí
Situaci v obou podnicích by měl definitivně vyřešit příchod strategických partnerů ze zahraničí. Zatímco Královopolská usiluje o vstup finančního investora, o Zetor se nyní zajímají tři zahraniční společnosti.
"Jsou mezi nimi také zahraniční výrobci traktorů. Do konce roku chceme mít jasno," řekla Alice Undusová z agentury Odien, která prodej Zetoru připravuje.
Ale i proces prodeje Zetoru nabral dvouměsíční zpoždění, které způsobilo jednání mezi vedením Zetoru a Odienu o společné smlouvě."Chceme být co nejdůkladněji připraveni, v tuzemsku, jde o ojedinělý věc, Zetor je první podnik, který se prodává v procesu nuceného vyrovnání," řekla Undusová.
 Zaměstnanci brněnského Zetoru blokádou přístupu do závodu chtějí uporoznit na nevyplácení mezd a požadují záruky vlády na zachování výroby traktorů v Brně. |
