Poslanec ODS Pavel Staněk, který návrh předkládal, chtěl narušit zavedenou praxi, kdy děti bývají přidělovány většinou matce. V současné době jsou děti přiděleny do péče matce až v devadesáti procentech případů, střídavou péči nařizují soudy jen u čtyř případů ze sta.
Soudci podle Staňka málo využívají možnosti určení střídavé péče, ačkoliv takto rozhodnout mohou již od roku 1998. Senátoři však jeho návrh odmítli, konečné slovo tak bude na Poslanecké sněmovně, která v červnu návrh v rámci novely zákona o rodině schválila jen poměrně těsnou většinou 77 ze 141 hlasů. Pro přehlasování Senátu budou nyní potřebovat hlas nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy minimálně 101 hlasů.
Podle kritiků novely je ale dostatečná současná úprava, kterou by měla vylepšit až vládní předloha občanského zákoníku. Se zastánci novely se o tom přeli téměř dvě hodiny.
Žádné výhrady senátoři neměli naopak k druhé části Staňkovy novely, která má prodloužit lhůtu k popření otcovství ze současného půl roku od narození dítěte na půl roku od chvíle, kdy muž nabude podezření, že otcem ve skutečnosti není. Mohl by to ale provést nejpozději do tří let věku dítěte.
Tato úprava by se měla vztahovat pouze na děti narozené v manželství. Je reakcí na verdikt Ústavního soudu, který dosavadní právní úpravu zrušil s platností ke konci letošního roku.
