"Z vývoje právní úpravy v zákoně o rodině i v novém občanském zákoníku plyne, že pokud jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat, pokud oba mají o jeho výchovu zájem a pokud oba dbali o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní, svěření dítěte do střídavé péče by mělo být pravidlem, zatímco jiné řešení je výjimkou, který vyžaduje prokázání, proč je v zájmu dítěte jiné řešení," uvedla ke čtvrtečnímu rozhodování Ústavního soudu (ÚS) jeho mluvčí Miroslava Sedláčková.
Zároveň podotkla, že toto pravidlo neplatí například v případech, kdy by si jeden z rodičů dítě opakovaně nevyzvedával od svého expartnera.
Soud takovýmto způsobem odůvodnil rozhodnutí v případě otce jedenáctiletého a devítiletého dítěte. Ten si stěžoval na soudy, které odmítly jeho žádost o střídavou péči, zúžily mu styk s dětmi, ale přitom musel platit vyšší výživné. Jeho stížnosti ve čtvrtek ÚS vyhověl.
Soud se k takovému odůvodnění přiklonil, protože podle něj se role otců ve společnosti mění. Otcové se více podílejí na výchově nejmenších dětí a častěji než dříve odcházejí na rodičovskou.
"Výchova dítěte již nutně není výhradně ani převážně v rukou matky, čemuž musí odpovídat i řešení situace, kdy se manželství rozpadne a je nezbytné zajistit následnou výchovu nezletilých dětí," upozorňuje Sedláčková s tím, že střídavá péče není jen právem rodičů, ale také jejich povinností.
Muž z Prahy se na ÚS obrátil po letech soudních sporů. Jeho patálie začala v roce 2009, kdy děti Obvodní soud pro Prahu 4 svěřil do péče matky s tím, že považuje střídavou výchovu za vhodnější až v jejich vyšším věku. Muž proto o svěření dětí do střídavé péče požádal o tři roky později. Matka ale takový návrh odmítla a Obvodní soud pro Prahu 2 jej nakonec zamítl. Zároveň ale konstatoval, že u otce došlo ke změně poměrů, a styk s dětmi proto rozšířil.
Proti rozhodnutí se ale oba rodiče odvolali, a o věci proto musel rozhodovat také Městský soud v Praze. Ten otci vyměřit zvýšené výživné a zároveň zrušil rozšíření jeho kontaktu s dětmi. Podle soudu totiž bylo v rozporu se zájmem dětí "na stabilním výchovném prostředí".
"Střídavá výchova je někdy nástrojem v boji šílenců"Rodinný psycholog Petr Šmolka upozorňuje, že ne vždy je střídavá péče nejvhodnějším řešením, někdy se také stává nástrojem vyřizování sporů mezi partnery. "Problematiky střídavé výchovy se u nás chytily militantní, antagonické skupiny. Jednu tvoří plamenní zastánci střídavé výchovy zejména ze strany otců, druhou ženy, které a priori odmítají jakoukoliv alternativu. A teď to vypadá, jako když spolu bojují dvě skupiny šílenců. To se bohužel sveze na ty rodiče, kteří by byli schopni se domluvit, ale místo toho začnou soupeřit," uvádí Šmolka. Podle něj je střídavá péče pozitivem tam, kde jsou rodiče schopni k ní vytvořit podmínky. "To znamená bydlet poblíž, aby dítě nemuselo měnit školu, kroužky nebo kamarády. Užitečné je brát v úvahu i věk," uvádí Šmolka. Z pohledu psychologa není nutné, aby dítě vychovávali vždy oba rodiče. Vzor si dítě může najít například v prarodiči. "Mnohé děti by profitovaly z toho, pokud by ve výchově rodiče nebyli vůbec, protože ti na nich páchají psychologická zvěrstva," podotkl Šmolka. "Držet manželství kvůli dětem je mýtus, který stojí na vodě," řekl iDNES.cz psycholog. |
Vzdálenost bydlišť rodičů střídavé péči nemůže bránit
ÚS ve čtvrtek rozhodl také o stížnosti matky ze severních Čech. Ta se soudila, protože její bývalý partner mohl jejich dítě vychovávat 11 dní v měsíci, s matkou děti trávily čas 19 dnů.
Žena ale byla přesvědčena, že soudy dostatečně nezohlednily vzdálenost mezi bydlišti obou rodičů, obtížnou komunikace mezi nimi a brzké nastoupení dítěte do školy.
ÚS jí ale nedal za pravdu. "Krajský soud pro právě uvedené dospěl k závěru, že je v zájmu dítěte, aby bylo svěřeno do střídavé péče obou rodičů a to zejména s přihlédnutím k silnému citovému vztahu dítěte k oběma rodičům, který by měl být dle názoru krajského soudu udržován i poté, co se rodiče rozešli. Ústavní soud tomuto závěru krajského soudu přisvědčil," vysvětlila Sedláčková.
Podle soudu není důvod, aby dítě nebylo ve střídavé péči jen proto, že oba rodiče nebydlí blízko sebe.
V odůvodnění soudu lze najít také apel na rodiče, aby se snažili situaci řešit tak, aby do ní úřady a soudy musely zasahovat co nejméně.
"Jakkoli může být soud veden (...) těmi nejlepšími úmysly, není v jeho silách, aby vytvořil dítěti zcela harmonické výchovné prostředí, které se odvíjí vždy primárně od vztahů mezi rodiči. Této své odpovědnosti by si měli být rodiče vědomi," uvedl soud v tiskové zprávě k rozhodnutí.
V krátké době se jedná o třetí rozhodnutí týkající se rozchodu rodičů. V polovině května ÚS řekl, že pokud soud nařídí střídavou péči o dítě, musí ji dodržovat oba rodiče, i když s tím jeden z nich nesouhlasí (více čtěte zde).
Jak připomíná ČTK, také v dřívějších nálezech ÚS zdůraznil, že kritériem pro svěření dítěte do střídavé výchovy není přání konkrétního rodiče, nýbrž především zájem dítěte.
Střídavou výchovu soud chápe jako snahu o co nejúplnější naplnění práva dítěte na oba rodiče za situace, kdy spolu partneři již nežijí. Dítě si zachová fungující vztah s oběma rodiči a zůstane součástí jejich každodenního života.
Jste pro střídavou péči o dítě po rozvodu rodičů?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 30. června 2014. Anketa je uzavřena.
