Badatelé, kteří už dlouho hledají způsob, jak zabránit nepříjemným důsledkům časového posunu a spánkovým poruchám, říkají, že za vším zřejmě je prokineticin 2 (PK2). Ten řídí pohyby žaludku a střev.
Studie zkoumala chování krys naočkovaných zmíněným proteinem. Tato zvířata jsou noční živočichové, kteří svou aktivitu provozují potmě. Po vpravení PK2 do jejich mozku však hlodavci své noční činnosti zastavili a chování přizpůsobili dennímu světlu.
"Ukázalo se, že PK2 má mnoho rysů, které se daly očekávat od chemického spínače hodin," řekl vedoucí týmu, farmakolog z kalifornské Irvinovy univerzity Qun-Yong Zhou.
Oblasti mozku, které kontrolují různé tělesné funkce, obsahují například specializované receptory, ke kterým se může PK2 vázat, aby vyslal signál.
"Vypadá to, že receptory jsou na správném místě," soudí Joseph Takahashi z lékařského institutu Howarda Hughese. Ten v roce 1997 naklonoval gen, jenž pomáhá regulovat denní cyklus.
Podle Takahashiho není protein PK2 pravděpodobně jediným spínačem, ale může vědcům poskytnout stopy k dalším podobným látkám. Zatím je však podle něj předčasné spekulovat, zda tento objev povede k vyvinutí léků na časové posuny nebo poruchy spánku.
