Podle kosovského prezidenta a premiéra podobné protesty jednání škodí.

Podle kosovského prezidenta a premiéra podobné protesty jednání škodí. | foto: Reuters

Střety s policií stály v centru Prištiny život dva Albánce

  • 12
Víkendové nepokoje v kosovské metropoli Prištině za sebou zanechaly dva mrtvé a desítky zraněných. Tisíce etnických Albánců v sobotu demonstrovaly proti návrhu budoucího statutu Kosova. Policie musela proti rozvášněnému davu použítí slzný plyn a gumové projektily.

Asi tři tisícovky Albánců, kteří nesouhlasí s novým návrhem zmocněnce OSN Martti Ahtisaariho, se v sobotu shromáždily před vládními budovami a pokoušely se prolomit policejní bariéru.

Na místě zasahovala policie OSN a kosovská policie, která nasadila obrněné transportéry a slzným plynem se snažila dostat rozvášněný dav pod kontrolu.

"České jednotky při incidentu nezasahovaly," potvrdila iDNES.cz poručice Martina Dienová, tisková mluvčí českého kontingentu KFOR v Kosovu .

Podle ní si nepokoje vyžádaly dva mrtvé, čtyři těžce zraněné a přes sedmdesát lehce zraněných.

"Je nesmírně politováníhodné, že byly ztraceny dva životy v důsledku svévolného porušení bezpečnosti u vládních budov," uvedl v pondělním prohlášení šéf policejních sil OSN v Kosovu Stephen Curtis.

Předáci zmírňují napětí, policie zatýká
Oba demonstranti - třicetiletý Man Balaj a pětatřicetiletý Arben Xheladini - budou podle agentury AP pohřbeni v pondělí.

Mluvčí Dienová také potvrdila, že při zásahu byl zajat vůdce demonstrantů. "Policie zatkla šéfa Hnutí svobodného rozhodování, které nepokoje organizovalo," dodala.

Situaci se v neděli pokoušeli uklidňovat kosovský prezident Fatmir Sejdiu a premiér Agim Çeku, stejně tak i opoziční lídři.

Ve svém prohlášení odsoudili protesty a vyzvali k uklidnění situace. Podle nich podobné formy protestů jednání spíše škodí. Ze smrti dvou demonstrantů však premiér viní policii, která údajně použila "neúměrného násilí."

Kosovská policie po víkendu podnikla razii na pobočky kosovskoalbánského sdružení Sebeurčení, které protesty v sobotu uspořádalo.

V několika městech prohledala jejich úřadovny a zatkla tři lidi, kteří bránili domovním prohlídkám.

Návrh, který se líbí i nelíbí
Důvodem ostrých protestů je osmapadesátistránkový dokument, který vypracoval bývalý finský prezident Maarti Ahtisaari. - více zde

Ahtisaari, který nyní působí ve funkci zmocněnce OSN, představil návrh na nový statut Kosova minulý týden. Rada bezpečnosti OSN o něm má jednat na konci února.

Zatímco většina Albánců podle některých průzkumů návrh vítá, část z nich ho považuje za nedostatečný. Nelíbí se jim vyjednávání se Srbskem a požadují právo na referendum o nezávislosti.

Podle nich by separatistická provincie Kosovo měla dostat v rámci Srbska omezenou nezávislost pod mezinárodním dohledem.

Kosovo je formálně součástí Srbska. Od roku 1999, kdy jednotky NATO zasáhly proti režimu Slobodana Miloševiče, je území pod správou OSN.

Etničtí Albánci tvoří ve dvoumilionovém Kosovu až 90 procent obyvatel. Nezávislost, po které touží, Bělehrad odmítá a nabízí jen širokou autonomii.

Další jednání o statusu srbské separatistické provincie by měla pokračovat ve Vídni 21. února.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Témata: NATO, referendum

Video