Jeden z mnoha rozporů mezi chudými a bohatými této planety, napadá mě. Přesto doufám, že drtivá většina lidí bez ohledu na sociální status tento odpudivý čin odsoudí.
Zatímco prezident Bush jistě pod tlakem emocí již vyhlašuje, že viníky potrestá, Evropa vyjadřuje solidaritu USA, média (i zpravodajské služby) horečně pátrají po tom, KDO tento zločin spáchal.
Nejzásadnější otázku, kterou by si bohatý Sever měl položit však zní: Proč došlo k útoku a zda byl namířen "jen" proti USA?
Klíčem k této odpovědi jsou samotné cíle útoku: Pentagon a hlavně Světové obchodní středisko. Pentagon představuje pro celý svět zosobnění vojensko - politické moci USA, obchodní centrum na Manhattanu s centrálami desítek obchodních korporací pak hospodářskou moc této země a nejen jí.
USA jsou totiž typickým a vedoucím představitelem euro-americké civilizace. Právě proti ní byl dle mého soudu tento útok veden, i když se domnívám, že svou roli pro zvýšení motivace teroristů sehrál i silový postoj nově zvoleného amerického prezidenta.
Kdo ví? Např. prosazování jaderného štítu. Ze strany teroristů mohlo jít i o předvedení důkazu zbytečnosti těchto snah?
Podle odborníků byl útok dlouho připravován a nejedná se o nějaké přechodné hnutí mysli. Kamikadze v letounech dokazují odhodlání útočníků jít za svým doslova přes mrtvoly včetně těch svých. Zdá se tedy, že motivem útoku musí být "velká věc".
I když dále jen spekuluji, myslím, že se ukáže, že útok byl veden z "chudší" části planety… Pokud tomu tak je, může být jedním z motivů teroru vyhlášení nového typu války: chudých proti bohatým.
Pro mne osobně to otevírá dosud opomíjený rozměr celé otázky: bohatý Sever by se měl velmi vážně zamyslet především nad tím, zda se choval, lapidárně řečeno, k chudé většině světa dobře. Odpověď zní – ne.
Dopady globální ekonomiky řízené ze Severu (avšak s konkrétní odpovědností vlivných lidí) dosahují právě v chudých zemích katastrofálních rozměrů: rozvrací celé národy, již dlouhá desetiletí působí chudému Jihu mnohonásobně vyšší ztráty jak na životech tak zejména na životním prostředí, i když ne tak dramaticky, jak jsme toho byli svědky v New Yorku, ale často skrytě či plíživě.
Tyto dopady není třeba vyjmenovávat – učí se i ve školách. Každý to ví, ale děláme, že se nic neděje. Destrukce přírody je ale tak gigantická, že ji lze už spatřit i z vesmíru. Pralesy - domovy milionů lidí - hoří každý den…
Jsem přesvědčen, že lidský rod může zachránit nejen vzájemná solidarita všech lidí, ale i solidarita s přírodou. Proto výroky některých evropských politiků o tom, že toto neštěstí sjednotí "naši civilizaci" (míněn Sever), jsou velmi nebezpečné, neboť rozdělují.
Nedopusťme definitivní rozdělení světa na chudé a bohaté, jinak nás čeká nová světová válka. Musíme pohlédnout tvrdé pravdě do očí, byť nám, jen se domnívám, otevírají oči tak hrozným způsobem.
Na druhou stranu, otevřeli bychom je vůbec někdy? A vůbec. Otevřeme je, nebo si necháme zase něco nalhat? Proto se vyvarujme silových řešení, která by se dala pokládat za mstu.
Zločince potrestejme, je-li možno za takové utrpení vůbec potrestat? Do budoucna je ale naším hlavním úkolem pochopit nový svět po 11. září 2001.
Jiří Malík
[mailto:jirimalik@atlas.cz]
