Ondřej Liška obhájil post předsedy zelených. Porazil svého vyzyvatele, exministra životního prostředí Martina Bursíka.

Ondřej Liška obhájil post předsedy zelených. Porazil svého vyzyvatele, exministra životního prostředí Martina Bursíka. | foto: ČTK

Liška porazil Bursíka. Nevidí teď žádný koaliční potenciál na pravici

  • 84
Na politické výsluní, do Sněmovny, zkusí Stranu zelených vrátit Ondřej Liška, který byl zvolen do čela strany. Sází na to, že by zelení mohli znovu přilákat voliče, kteří minule místo zelených podpořili Věci veřejné, TOP 09, ale i ČSSD. Liška nehodlá nijak asistovat u toho, pokud by ČSSD po příštích volbách chtěla vládnout za pomoci komunistů.

Liška porazil hned v prvním kole volby bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka, který se pokusil Lišku sesadit a vrátit se do čela strany.

Liška dostal 106 ze 199 hlasů, Bursík jen 70. "Nevidím koaliční potenciál na pravici," řekl ještě před zvolením do čela strany a zopakoval to v rozhovoru pro iDNES.cz i poté, co obhájil post předsedy strany. Zdrženlivý bude však i ke spolupráci s ČSSD, pokud tato strana nebude chtít respektovat nepřekročitelné podmínky pro možnou vládní spolupráci.

Klíčovou věcí je podle něj obnova demokracie. "Nestačí vyměnit politiky, je třeba změnit pravidla," uvedl Liška. Zmínil nutnost změnit pravidla pro financování stran, omezit lobbing, zakázat anonymní akcie a depolitizovat veřejnou správu. Zelení se musí zaměřit na aktivní liberální, proevropskou část veřejnosti a dát alternativu kartelovému pojetí politiky.

Bursíka chce mít Liška v nejužším vedení strany, protože podle svých slov nevidí v zemi většího odborníka pro prezentaci ekologických témat. Poražený kandidát na předsedu Bursík hovořil o tom, že zelení by měli přijít s vizí, jak by Česká republika měla vypadat v roce 2020 a později. "ODS má nulový koaliční potenciál," prohlásil Bursík. Řekl, že teď by šel daleko ochotněji do opozice a netlačil by se do vlády s převahou jednoho či dvou hlasů.

Jeden ze členů vedení strany Matěj Stropnický na sjezdu Bursíkovi řekl, že kdyby vyšel na ulici mezi lidi, zjistil by, že je absolutně nevolitelný. Stejně jako Liška zdůrazňoval Bursík to, že zelení nesmějí být v žádné vládě ani jí pomáhat, pokud by závisela na komunistech. Volbu nakonec nejspíš rozhodlo to, že Liška by se byl spíš než Bursík schopen domluvit se sociálními demokraty.

Novou hvězdou zelených je náměstkyně primátora Opavy Pavla Brady

Zelení na sjezdu také zvolili úplně novou tvář, čtyřicetiletou Pavlu Brady, která to už dotáhla na první náměstkyni primátora Opavy. Překladatelka, tlumočnice a soudní znalkyně Brady je v Opavě zastupitelkou už od roku 2006 a byla dříve také místopředsedkyní Strany pro otevřenou společnost.

První místopředsedkyní Strany zelených se stala Pavla Brady.

Ve svém projevu na sjezdu Brady připomněla, že dokázala v Opavě poslat do opozice vlivného politika ODS, šéfa jejího poslaneckého klubu Zbyňka Stanjuru. "Chci se zaměřit na sociální bydlení," řekla Brady. Porazila bývalou šéfku České inspekce životního prostředí Evu Tylovou, která při volbě šéfa strany podporovala Bursíka.

Zelení se v příštích parlamentních volbách pokusí zopakovat úspěch z roku 2006, kdy se poprvé dostali do Sněmovny a hned se stali vládní stranou. Jenže brzy poté se rozhádali, stranu zaměstnaly vnitřní spory, které vyvrcholily tím, že dvě poslankyně zvolené za zelené Olga Zubová a Věra Jakubková pomohly na jaře 2009 levicové opozici sesadit vládu Mirka Topolánka. O rok později se už zelení do Sněmovny nedostali.

V letošních podzimních volbách už však opět bodovali. I s jejich podporou se do Senátu dostali dva kandidáti, bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová a dřívější šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video