Zaměstnavatelé by proto měli brát stresy stejně vážně jako ostatní rizika na pracovišti. Manažeři by se měli zajímat o ohrožení svých zaměstnanců a zjišťovat, jak velkému tlaku jsou kvůli nim vystaveni - a hledat způsoby, jak je odstranit. Podle výzkumů HSE trpí v Británii pracovními stresy zhruba 500 tisíc lidí a téměř 150 tisíc kvůli tomu strávilo jeden měsíc ve stavu nemocných.
Nejvyššími hladinami stresu trpí jedinci mezi 35. až 44. rokem. Mezi muži a ženami nebyly přitom hlášeny žádné větší rozdíly. Nejvíce stresovými profesemi se jeví učitelství a ošetřovatelská služba. Zaměstnaní jsou více vystaveni stresům než vrstva takzvaných sebezaměstnavatelů.
Podle odhadů důsledky stresů v Británii v některém z odvětví si ročně vyžádají 370 milionů liber a ztráty společnosti jako celku 3,75 miliardy liber. HSE zjistila, že pracovní stresy představují po problémech se zády druhou nejobvyklejší chorobu z povolání. Jedna pětina lidí označuje svoji práci za "mimořádně" stresující.
Elisabeth Gyngellová z HSE říká: "Pracovní stres je velkým pracovním a zdraví ovlivňujícím problémem a vybírá si daň v penězích a lidském utrpení. Přehřátá pracovní síla je neproduktivní," dodává.
