Armáda střelnici rekonstruovala už před dvěma lety. Tehdy ji to stálo 33 milionů, ale problém s hlukem se nevyřešil, naopak. Pro vesničany rachot dokonce vzrostl, protože se i s přispěním osm metrů vysokých valů odrážel směrem k Hamrům. Důvod byl prostý, stavební povolení vydaly úřady bez požadavku na řešení hluku.
MF DNES má navíc k dispozici dokument, z něhož vyplývá, že při rekonstrukci střelnice se nehledělo na bezpečnost její obsluhy. "Budovám, v nichž je obsluha, hrozí reálné nebezpečí z odražené munice," stojí v balistickém posudku.
Hygienik proto zakázal vojákům na nákladně opraveném cvičišti střílet. A platí to už dva roky.
Co si o střelnici myslí obyvatelé Hamrů a jak na jejich slova reaguje armáda, si přečtěte v pondělním vydání MF DNES.
Jak z takové situace ven, vyřešilo ministerstvo obrany další, mnohem velkorysejší stavbou. Střelnici zastřešilo obrovskou halou za dalších sto padesát milionů. "I tak ale budeme požadovat hlukové zkoušky podle civilních předpisů. Žádné výjimky nepřipustíme," varuje Adolf Sušeň, starosta Plumlova, k němuž patří i Hamry.
Nad přestavbami střelnice kroutí starosta Sušeň hlavou. "Za těch bezmála dvě stě milionů mohla mít armáda supermoderní střelnici v místě, kde by to nikomu nevadilo, a ne na kraji dědiny."
S tím v podstatě souhlasí i velitel speciálních sil Karel Řehka. Připomíná však, že to není otázka na vojáky, ale na Vojenskou ubytovací a stavební správu, která patří ministerstvu. Řehka připouští, že tahanice kolem střelnice jsou černou skvrnou na pověsti speciálních sil.
"Dost mě to mrzí, ale my jsme jen uživatelé střelnice. Nestavíme ji. Nerozhodovali jsme o její rekonstrukci před dvěma lety, natož o stavbě nynější haly. Nemůžeme ovlivnit ani financování. Chceme jen, abychom měli kde cvičit a aby se střelby maximálně přiblížily reálnému boji," vysvětluje Řehka.
