Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA brojí proti palným zbraním jen slovy, Georgie je povolí i v kostele

  16:16aktualizováno  16:16
Americká vláda po střelbě na základní škole v Newtownu slibovala rázné kroky v problematice držení zbraní, paradoxně však od té doby zákony ještě uvolnila. Příkladem může být stát Georgie, kde lidé mohou nově nosit zbraně do kostelů, škol i na letiště.
USA brojí  proti palným zbraním jen slovy. Ilustrační snímek

USA brojí proti palným zbraním jen slovy. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Barack Obama nedlouho po střelbě na základní škole v Newtownu (vše o Newtownu zde) vystoupil s plamenným projevem, ve kterém volal po mnohem přísnější kontrole střelných zbraní. Ta byla i hlavním tématem zprávy o stavu unie pro rok 2013 (každoroční řeč, kterou prezident USA přednáší před společným zasedáním Kongresu, pozn. red.).

Zprvu to tedy vypadalo, že odvážná teorie bude převedena, narozdíl od podobných případů z minulosti, do praxe. Během několika měsíců Kongres Spojených států přijal 39 zákonů, které držení zbraní opravdu zpřísňovaly.

Postupem času však Newtown pomalu opustil hlavy zákonodárců. Jak jinak si vysvětlit, že ještě do konce roku 2013 přijali dalších 70 zákonů, které držení zbraní naopak zlehčují. Obama vše korunoval v rámci zprávy o stavu unie pro letošní rok. Téma kontroly zbraní v něm zabíralo jen několik vět, uvádí independent.co.uk.

Amerika a střelné zbraně

Američané v současnosti vlastní asi 270 milionů střelných zbraní. Vlastníci střelných zbraní se podle průzkumů nejvíce vyskytují na venkově. Dlouhé zbraně (kulovnice a brokovnice) převyšují svým počtem pistole v poměru dvě ku jedné.

"Většina Američanů, kteří vlastní dlouhou střelnou zbraň, ji používá pro lov a sportovní střelbu, pistole si většinou pořizují kvůli vlastní ochraně," píše Robert J. Spitzer, profesor politologie a vedoucí katedry politických věd na Newyorské státní univerzitě v Cortlandu. Ve Spojených státech zemře na následky střelných poranění asi 30 tisíc lidí ročně.

Zdroj: iipdigital.usembassy.gov

Není proto divu, že v duchu smýšlení Kongresu jdou i úřady jednotlivých amerických států. Dobrým příkladem může být stát Georgie. Tam minulý týden prošel návrh zákona, který posouvá vlastnictví zbraní na novou úroveň. Vlastníci si totiž podle něj mohou zbraň vzít i do kostela (pokud s tím souhlasí představitelé církve), baru či restaurace. Provozovatele letišť a ředitelé základních škol pak podle nového zákona mohou svým zaměstnancům povolit nošení zbraní. Na letiště si pak může vzít zbraň i obyčejný člověk a nebude mu za to hrozit postih.

Zákon nyní čeká jen na podpis guvernéra státu Georgie, republikána Nathana Deala. Ten už se vyjádřil, že podpis je pouhou formalitou, což k jeho politické příslušnosti není velkým překvapením. Republikáni totiž platí za patrně největší obhájce mírných zákonů o držení zbraní.

Druhý dodatek a právo na zbraň

Benevolentní přístup k držení zbraní Američanům zaručuje druhý dodatek Ústavy USA. Ten chrání "právo nosit zbraně" a mimo jiné hovoří také o "náležitě řízené domobraně". Výklad zákona je však nejasný i pro současné zákonodárce.

V roce 2008 Nejvyšší soud USA poprvé interpretoval toto vyjádření ústavy tak, že se týká soukromého držení střelných zbraní pro osobní ochranu doma, píše Robert J. Spitzer, profesor politologie a vedoucí katedry politických věd na Newyorské státní univerzitě v Cortlandu. V rámci všech amerických států se však předpisy pro nošení střelných zbraní výrazně liší. Jedny z nejpřísnějších zbraňových zákonů mají například v New Yorku (více zde).

Problematika kontroly držení zbraní je v Americe diskutovaným tématem již mnoho desítek let. A funguje takříkajíc ve vlnách. Po každém větším ozbrojeném útoku přichází veřejná debata a sliby z nejvyšších, povětšinou demokraty obsazených, postů. Postupem času se však ve většině případů od smělých záměrů ustoupí.

Svědci popisují tragickou střelbu v Newtownu:

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.