Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Střelba z roku 1969 jde k soudu

  21:39aktualizováno  21:39
B r n o - Ústavní soud nařídil, aby obecné soudy znovu posoudily dvaatřicet let starý případ Jiřího Ševčíka, který byl postřelen policisty při demonstracích 22. srpna 1969 v Brně. Demonstranti si tehdy připomínali první výročí sovětské okupace. Ústavní soud v průlomovém verdiktu dospěl k závěru, že komunistická justice, která se případem zabývala, rozhodovala účelově ve prospěch režimu. Až dosud všechny obecné soudy Ševčíkovy návrhy na nová soudní jednání odmítaly s tím, že případ byl před rokem 1989 pravomocně uzavřen.

"Rozhodnutí soudů ze sedmdesátých let nelze chápat jinak než jako cílený, politicky motivovaný akt obrany totalitního státu vůči oprávněným nárokům vzneseným vůči němu," řekl soudce zpravodaj Vladimír Klokočka.

Sám Ševčík, který za svého života slyšel celkem pět odmítavých soudních verdiktů, se včerejšího rozhodnutí ve svůj prospěch nedožil. K Ústavnímu soudu za něj přijela jen jeho manželka.

"Mrzí mne, že manžel neslyšel verdikt," řekla Lenka Ševčíková.

Její manžel měl od zásahu do páteře závažné zdravotní problémy, poslední roky strávil na vozíku.

Zemřel v roce 1998. "Vím, že manžel byl původními odmítavými verdikty soudů velmi pobouřen. Je to úleva, že bylo učiněno spravedlnosti zadost," řekla Ševčíková.

Ševčík byl zasažen střelou z policejní pistole náhodou na ulici v centru Brna. Bylo mu tehdy sedmnáct a demonstrace se neúčastnil.

Střelu lékaři vyoperovali a odevzdali policistům, kteří si ji vyžádali. Když později Ševčík požadoval prošetření případu, řekli mu cynicky, ať střelu předloží. V sedmdesátých letech nakonec soudy případ posoudily takto: Ševčík byl sice postřelen, ale není jasné kým, protože střílet mohli i demonstranti. Teprve nyní - po třech desetiletích - tuto verzi smetl Ústavní soud.

"Konstrukce o možném výstřelu z řad demonstrantů je účelově zaměřená. Žádné výpovědi nepotvrdily, že by demonstranti byli ozbrojeni, nebo že by dokonce stříleli," řekl Klokočka.

Verdikt současně znamená, že by Ševčíkovi pozůstalí měli šanci získat finanční odškodnění jako náhradu za rentu, kterou mu sice slíbilo ministerstvo vnitra, ale nikdy mu ji nezačalo vyplácet. Sám Ševčík přežíval do roku 1989 s mizivým invalidním důchodem, po roce 1990 dostal jednorázové odškodnění a o slíbenou rentu ve výši 1168 korun se soudil, ale až do včerejška neúspěšně. Ústavní soud postup ministerstva vnitra velmi ostře odsoudil: "Jestliže stát učiní prohlášení a pak se vyhne plnění svých slibů, jde o neblahé poselství vedoucí k tomu, aby občané státu nevěřili," řekl Klokočka.

Verdikt je však významný i z jiného hlediska: upozornil, že už komunistická justice v době, kdy o Ševčíkovi rozhodovala, se měla řídit Mezinárodním paktem o politických a lidských právech, k jehož plnění se Československo formálně zavázalo. Pakt měl zajistit, aby občan nebyl režimem manipulován. 

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

MUDr. Martin Anders (9.8.2017)
Čekárny psychiatrů praskají ve švech. Obor je podfinancovaný, říká odborník

Čekárny psychiatrů praskají ve švech a pacientů dál přibývá. Nových specialistů se přitom i kvůli podfinancování oboru nedostává. Pomoci by mohla centra...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.