Měl to být největší proces s někdejšími veliteli Pohraniční stráže. Za brutální útok na unesený autobus v roce 1978 se měl spolu s pěti důstojníky zpovídat i někdejší nejvyšší šéf pohraničníků František Šádek.
"Pohraničníci nerespektovali pokyn, že v případě, že jsou uvnitř rukojmí, se má vozidlo pustit do zahraničí," řekl už dříve MF DNES Pavel Bret z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Uvedl však také, že to neznamená rehabilitaci Barešových, kteří se tehdy dopustili trestného jednání. Jejich čin označil za "teroristický akt".
Jenže případ skončil dřív, než vůbec začal. "Bez nařízení veřejného líčení jsem rozhodl, že věc je promlčena," řekl v úterý MF DNES soudce Okresního soudu v Chebu Karel Velek.
Soudce dospěl k závěru, že činy většiny obžalovaných byly promlčeny už v roce 1988, tedy ještě za komunistické éry.
Takový názor je však v rozporu se zákonem o protiprávnosti komunistického režimu. "Činy spáchané v totalitě, které nemohly být tehdy stíhány, nemohou být v totalitě promlčeny. Potvrdil to i Ústavní soud," řekl bývalý ústavní soudce Antonín Procházka.
Proto podal státní zástupce proti rozhodnutí stížnost. Případem se tedy bude zabývat Krajský soud v Plzni. Ve středu to ČTK řekl okresní státní zástupce v Chebu Václav Opl.
Únos autobusu bratranci Barešovými, kteří se snažili přejet státní hranici do Německa, skončil tragicky: po útoku pohraničníků zemřel řidič Jan Novák a jeden z únosců, Milan Bareš.
Krajský soud v Plzni 7. září 1978 odsoudil Roberta Bareše k trestu smrti a jeho bratra Václava k trestu odnětí svobody na 25 roků. Uznal je vinnými z trestných činů obecného ohrožení, pokusu zavlečení do ciziny, vydírání a dalších. Odvolací soud na rozsudku nic nezměnil.
