Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Středomořský dialog

  5:51aktualizováno  5:51
NATO rozvíjí a upevňuje vztahy s různými nečlenskými zeměmi na mnoha bilaterálních a multilaterálních úrovních. Vedle Partnerství pro mír (Partnership for Peace, PfP), speciálních vztahů NATO-Rusko a NATO-Ukrajina je iniciativa Středomořského dialogu aliance součástí procesu "otevírání NATO dalším státům".

Jaký je vztah NATO se zeměmi na opačném - jižním - břehu Středozemního moře?

Středomořský dialog byl zahájen v roce 1994 během summitu NATO v Bruselu. V dalším roce byly k účasti na Dialogu přizváni Egypt, Izrael, Maroko, Tunis, Mauretánie a Jordánsko. Od roku 2000 se Dialogu účastní také Alžírsko.

Řecko a Turecko zajišťují jihovýchodní křídlo aliance v Evropě, jihozápadní Španělsko a Portugalsko. Důležitým aktérem zůstává ve středomoří Itálie a také Francie. 

Iniciativa Dialogu je integrální součástí kooperativního přístupu aliance k otázkám bezpečnosti. Deklarovaný cíl Dialogu je přispět k bezpečnosti a stabilitě ve Středozemí.

Mezi hlavní cíle Dialogu patří rozvoj dobrých vztahů mezi partnerskými zeměmi a členy NATO a také hledání společného postoje a vzájemného porozumění v otázkách bezpečnosti především v oblasti Středozemního moře.

Celá koncepce Středomořského dialogu vychází z premisy, že bezpečnost v oblasti Středozemního moře je úzce spojena s bezpečností evropskou. Středozemní dimenze je důležitou komponentou celkové evropské bezpečnostní architektury.

Středomořský dialog je komplementární k podobným iniciativám Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) a Evropské unie, která rozvíjí tzv. Barcelonský proces. Po konci studené války dochází k rozšiřování působnosti a oblasti strategického zájmu NATO.

Areál Středozemního moře již tedy není oblastí "out of area“ a zájem aliance o situaci v tomto regionu má rostoucí tendenci.

Dialog je založen na politické diskuzi a účasti na konkrétních činnostech. Jednání probíhají primárně na pravidelné bilaterální úrovni mezi Severoatlantickou radou (NAC) a velvyslanci jednotlivých partnerských zemí za předsednictví generálního tajemníka.

Multilaterální úroveň jednání však není a priori vyloučena. K takovému setkání došlo například po teroristických útocích na USA z 11. září 2001, kdy NATO informovalo členy dialogu o přijatých opatřeních (včetně aktivace čl. 5 Severoatlantické charty) a následných krocích aliance.

Praktickou dimenzi dialogu ztělesňují především studijní pobyty ve škole NATO v německém Oberammergau nebo ve Vojenské akademii v Římě. Náplní zmiňovaných stáží jsou otázky problematiky zachování míru, kontrola zbrojení a odzbrojení, informace, zvládání krizí, otázky životního prostředí, vojenská a civilní spolupráce při civilním nouzovém plánování a evropská spolupráce na poli bezpečnosti.

O vojenskou spolupráci mají partnerské země zájem a lze očekávat, že během příštích let bude i tato dimenze Dialogu více intenzivní. Partnerské země se účastní jako pozorovatelé vojenských cvičení aliance a jejich zástupci navštěvují velitelská centra NATO.

V současné situaci však převažuje zmíněná koordinační a konzultativní forma spolupráce na bilaterálních úrovních. Výhledově bude možné zapojit země Dialogu do konkrétních operací při současné aplikaci metodologie spolupráce ověřené a realizované také v rámci Partnerství pro mír (PfP).

V budoucnu lze očekávat růst vzájemné kooperace včetně vojenského zapojení partnerských zemí do aktivit NATO.

Zvyšování politické a praktické dimenze Dialogu je předmětem deklaratorních prohlášení z Washingtonského a následně i Pražského summitu NATO. Rozvoj vztahů NATO s partnerskými zeměmi v rámci Dialogu bude zřejmě také jedním z důležitých témat nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance v tureckém Istanbulu.

Další analýzy a komentáře čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:


Témata: Evropská unie, NATO




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Na obranu přidáme do roku 2020, slíbil Stropnickému šéf financí

Do roku 2020 vzrostou české výdaje na obranu na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Dohodli se na tom ministr obrany Martin Stropnický s šéfem financí...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Letoun včasné výstrahy E-7T Wedgetail tureckého letectva
Turecko vyšle na Dny NATO v Ostravě unikátní letoun včasné výstrahy

Turecké letectvo se po třech letech vrátí na Dny NATO v Ostravě. A hned s unikátní premiérou. V září poprvé v České republice představí svůj letoun včasné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.