Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Střední školy nevycházejí dětem vstříc

  0:01aktualizováno  0:01
Kateřina chtěla jít na gymnázium a pak studovat práva, její spolužačka navrhovat oděvy, Jiří chtěl dělat programátora. Všichni tři se právě smiřují s tím, že jejich budoucnost bude vypadat jinak. Ani v prvním, ani ve druhém kole přijímacích zkoušek se totiž nedostali na střední školu, kterou si vybrali. Všichni tři žáci 9. A ze základní školy v pražských Vršovicích přitom u přijímacích zkoušek obstáli.

Za jejich neúspěch může fakt, že se na jimi vybrané školy hlásilo víc dětí, než kolik jich přijímaly. "Musí zkoušet dostat se někam, kde nemají dosud naplněný počet," říká jejich třídní učitelka Vladislava Štanderová.

Podobné zklamání zažívají každý rok tisíce jejich vrstevníků. Za poslední léta se totiž změnilo jen málo. Školy nereagují na zájem mladých lidí o určitý druh studia, právě naopak - děti se musí přizpůsobit nabídce škol. "Není správné, když se děti nedostanou na školu podle svého zájmu, schopností a předpokladů," kritizuje současný stav prezident Asociace základního školství Karel Bárta.

Na gymnázium se nedostane každý druhý uchazeč, střední odborné školy odmítnou třetinu z nich. Naopak některé učňovské obory stále nabízejí více míst, než o kolik mají mladí lidé zájem.

Zároveň těch, kteří se ani po druhém kole přijímacích zkoušek nikam nedostali, není mnoho. Většinou se totiž děti v prvním kole zkoušek pokoušejí dostat na školu, o kterou mají skutečně zájem. Ve druhém kole už sázejí na jistotu. "Radím jim: Na první místo si napiš školu, kterou chceš studovat. Na druhé místo si dej jistotu, školu, na kterou se dostaneš," vysvětluje učitelka Štanderová.

NAŠE ŠKOLSTVÍ VERSUS
OKOLNÍ SVĚT

 Šanci studovat na gymnáziu má u nás jen pětina populačního ročníku. V zemích EU na školách se všeobecným vzděláním studuje třetina až čtyři pětiny dětí.
 O volbě střední školy a úspěchu u přijímacích zkoušek kromě nadání žáka výrazně spolurozhoduje jeho rodinné zázemí.
 Mezi výsledky žáků z jednotlivých typů středních škol jsou obrovské rozdíly.
 Mezinárodní výzkumy ukazují, že selektivnost a malá prostupnost mezi jednotlivými typy škol dobrým dětem nepomáhá a slabším škodí.
 Možnou cestou je po vzoru anglosaských zemí prodloužit společné vzdělávání do 18 let. Nebo jako v severských státech či Nizozemsku zrušit přijímačky a zvýšit prostupnost mezi školami.

Kateřina na tuto radu nedbala. Hlásila se jen na gymnázium. V jejím případě však třídní učitelka k opatrnosti nenabádala. "Je to velice šikovná dívenka, vyhrála olympiádu z češtiny a angličtiny. Překvapilo mě, že se na gymnázium nedostala. Měla na to," říká Vladislava Štanderová.

Neúspěch své žačky si vysvětluje tím, že na gymnáziu byl velký převis poptávky nad počtem přijatých. Své podle ní také udělala tréma: "Nepovedla se jí matematika. Příklady sice uměla, ale zazmatkovala." Kateřina teď čeká, jak gymnázium vyřídí její odvolání. Pokud ji i tentokrát odmítnou, radí její třídní učitelka dvě možnosti: "Může zkusit obvolat soukromá gymnázia nebo nastoupit na jinou školu a za rok zkusit přijímačky znovu."

 Také Jiří měl jasnou představu o své budoucnosti. Chtěl studovat na průmyslovce počítačové systémy nebo informační technologie. Když ani jedna jeho volba nevyšla, rozhodl se pro učiliště. "Budu mít maturitu v tomtéž oboru," říká a hned dodává, že tak úplně spokojen není: "Byl jsem se ve škole podívat už dřív na Dni otevřených dvěří. Nezdála se mi moc kvalitní, mají tam horší počítače než v těch školách, které jsem si původně vybral."

Kateřina E. má za sebou dokonce tři neúspěchy. Když nevyšla výtvarná škola, rozhodla se pro oděvní průmyslovku. "Odmala chodí do výtvarného kroužku. Navrhovat oděvy by ji bavilo," říká její matka. Ve druhém kole zkoušek to Kateřina E. zkusila na dopravním učilišti s maturitou. "Vybrali jsme ho hlavně kvůli šanci se tam dostat," říká její matka.

Ani sázka na jistotu však nevyšla. "V pátek nám volali, že se dcera nedostala. Musíme zjistit, které školy jsou ještě volné," říká matka Kateřiny E. Snad se najde něco, co by aspoň vzdáleně připomínalo dceřiny původní představy. Třeba cukrářka - při zdobení může také zapojit fantazii."

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lidé před Pražským hradem protestovali proti Zemanovi a Babišovi. (17. října...
Česko není Zeman, nechceme za premiéra agenta, protestovali lidé u Hradu

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem Pánové, končíme!, která se v úterý večer...  celý článek

Nová kniha vychází z cyklu iDNES.cz 100 pohledů na Česko.
Portál iDNES.cz má první publikaci. Projekt 100 pohledů vychází knižně

Server iDNES.cz má první knihu. Vznikla z unikátního projektu 100 pohledů na Česko, který si během dvou let, kdy je publikován na stránkách iDNES.cz, našel...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Zájemci o Hrad prozradili, jaké by chtěli pravomoci. Ohodnoťte odpovědi

Má hlava státu v Česku adekvátní množství pravomocí? Měly by jí přibýt? A o čem by prezident rozhodovat neměl? V šestém kole projektu Otázka pro prezidenta se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.